Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠumná robota
07. 09. 2004
0
0
974
Autor
Žosé_Gordon
"Tak co ty nádhero?" oslovila mne slibná stařena, "jaká?"
Jakoby se nechumelilo, posunul jsme si klobouk do čela a maje kolty proklatě nízko, odvětil jsem: "Ále, že se ptáš babičko, dřu bídu s nouzí, šak vidíš sama, z ruky do huby, tak je to."
"To je mi líto," řekla slibná stařena.
Poté jsem ji okradl o zlato, šperky, peníze i starožitnosti.
"Díky babičko," řekl jsem a přelezl jsem s plným pytlem okenní parapet. "A to mě ani neznásilníš?" divila se ještě slibná stařena. "Až jindy babičko, sám nevím kam dřív skočit." "Ach tak."
"Nashledanou babičko!" pozdravil jsem a aniž bych čekal na odpověď, seskočil jsem s římsy na dvorek, abych potom na rušné ulici splynul s davem.
Jakoby se nechumelilo, posunul jsme si klobouk do čela a maje kolty proklatě nízko, odvětil jsem: "Ále, že se ptáš babičko, dřu bídu s nouzí, šak vidíš sama, z ruky do huby, tak je to."
"To je mi líto," řekla slibná stařena.
Poté jsem ji okradl o zlato, šperky, peníze i starožitnosti.
"Díky babičko," řekl jsem a přelezl jsem s plným pytlem okenní parapet. "A to mě ani neznásilníš?" divila se ještě slibná stařena. "Až jindy babičko, sám nevím kam dřív skočit." "Ach tak."
"Nashledanou babičko!" pozdravil jsem a aniž bych čekal na odpověď, seskočil jsem s římsy na dvorek, abych potom na rušné ulici splynul s davem.