samota svázaná ve skříni

má samota

(svázaná ve skříni)

uraženě mlčí a to i když

ji krmím kousky rohlíku

namočeného v kávě.

tak trochu tajně

se dva dny vyrovnávám s tím,

že jsi tak krásná, když spíš.

nevnímám růžové slzy

co nejdou prát.

(na bílém tričku s potiskem duhy)

a vlasy ti romanticky nesahají do oči,

protože dlouhé nenosíš.

snad jen můj pohled ti občas

spadne do tváře a nemůže ven.

(když to nevíš)

najednou se cesta vlakem, kde jsi ty,

zdá nekonečná, ale to vůbec nevadí.

jsem ztracený v tvých řasách

zatímco se můj vězeň ve skříni

může zalknout závistí.

(ale pořád uraženě mlčí)