Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘeka
22. 09. 2004
1
0
1432
Autor
Zviřátko
Pramínky řeky se splétají v úsvitu,
jazýčky hledají cestu svou z úkrytu,
hrají si potichu proudící symfonii,
krajina naslouchá klidně té melodii,
jež život probouzí v lístečcích na břehu,
v níž mnohý poustevník nachází úlevu.
Čistotou jiskřivou k sobě pak lákají,
jezírka z dlaní tvých nesou je potají
k ústům, jež okusit chtějí tu nádheru,
když další horký den kloní se k večeru.
Kam plynou vlny tvé, kam cestu hledají?
Zurčení vody zní daleko po kraji.
Proud řeky hraje si s oblázky nevinně,
jako když paprsky na tváři dívčině
slunce si pohrává s každičkým stínem.
Nejprve pozvolna, pak kvapem poletí
v peřejích zelené nížině v ústrety.
Vláhu svou nadělí vrbě i jabloni,
jež poté větve své k vodě blíž nakloní,
laskat se nechají tím třpytným mámením,
které i poušť pustou v úrodnou promění.
jazýčky hledají cestu svou z úkrytu,
hrají si potichu proudící symfonii,
krajina naslouchá klidně té melodii,
jež život probouzí v lístečcích na břehu,
v níž mnohý poustevník nachází úlevu.
Čistotou jiskřivou k sobě pak lákají,
jezírka z dlaní tvých nesou je potají
k ústům, jež okusit chtějí tu nádheru,
když další horký den kloní se k večeru.
Kam plynou vlny tvé, kam cestu hledají?
Zurčení vody zní daleko po kraji.
Proud řeky hraje si s oblázky nevinně,
jako když paprsky na tváři dívčině
slunce si pohrává s každičkým stínem.
Nejprve pozvolna, pak kvapem poletí
v peřejích zelené nížině v ústrety.
Vláhu svou nadělí vrbě i jabloni,
jež poté větve své k vodě blíž nakloní,
laskat se nechají tím třpytným mámením,
které i poušť pustou v úrodnou promění.
Přírodní lyrika, možná až moc našlapaná, podle mě by měla vyznít buď trochu prázdněji nebo dramatičtěji semo tamo metafora taky neškodí.
Je vidět, že jsi se snažilo a vypilovalo to k dobré čtivosti.. přečti si něco od Jesenina, ten věděl nejlíp jak na to i po těch ostatních stránkách:) Já nevím, mám dát tipa?
Vlastně nevím, jestli se mi ještě chce vysvětlovat své rozpoložení nebo proč jsem to napsala tak, jak jsem to napsala.
Je to možná prosté a chybí tomu něco, co by Tě zvedlo ze židle nebo něco, co by Tě přimělo přemýšlet - a jak to vlastně myslela?
Nicméně je to psané od srdíčka, a pár lidí to potěšilo, což je pro mě důležitější než aspirovat na profesiálního spisovatele.
Na můj vkus je to moc učesané. Občas se Ti povedly celkem sympatické rýmy, ale jinak je to takové holčičí veršování. Prototyp básně, kterou má každá desátá holka v deníčku... ale na druhou stranu... každá desátát - to není tak hrozné. Věřím, že přátelům radost děláš. Jestli Tě kritiky zraňují, raděj toho nechej. třeba na čas. za takové dva roky mohou být Tvé básně úplně o ničem jiném.
Sn_vojáček
22. 09. 2004
Re ginevra: Holčičí veršování může být, mužem se být necítím, básničky jsou zkrátka takové jaká jsem já... Kritiky-jo, zamrzí, tahle byla myšlená na rozloučenou se zveřejňováním svých dílek...třeba na čas...
Re Sn vojáček - a příjemný pocit nestačí?
Sn_vojáček
22. 09. 2004
Děkuju.
A počítám, ale vždycky mě to znovu zamrzí....ale ty pozitivní mě o to víc potěší:-).