Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka
26. 09. 2004
1
0
1589
Autor
Melian
Když je dívka hodně smutná,
pak pláče nebou pouští jenom svoji píseň.
To se jí pak chvěje hlas
a v srdci pociťuje zvláštní tíseň.
Když za smutkem se chlapec skrývá,
a dívčin žal se netiší,
pak bezesná noc často zbývá
a dívka lásku vytuší.
Jestliže sama, vlastní vinou,
ač nechtíc cit ten odhodí,
a večer, uléhajíc, po tváří jí slzy kanou.
Kdo jí tu ztrátu nahradí?
Pak nepomáhá ani nejmilejší píseň,
polštář, ten jediný ten smutek zná.
Pak v srdci ozve se ta zvláštní tíseň,
pak dívka bledé tváře, smutné oči má.
Je to takové hodně zpěvné, má to rytmus. Pocitovka. Jen hezky piš, určitě jsi mladinká a nějaký rozhled ten časem příjde sám. Nedej na e-e, nebo echm echm., to je nezdvořáctví a to se neuč. Je to docela hezký a milý-))*
tak naivní sem opět dlouho nečetla..... sorry a navíc si oprav chyby....poezie nejni jenom o rýmech, ale o myšlení....