Vodník

ať vidím svou řiť"

"Je úterý, zejtra středa

a už se mi péro zvedá.

Sviť měsíčku, sviť,

ať vidím svou řiť"

Zelené péro, koule rudé,

vodník už za chvíli bude.

"Sviť měsíčku, sviť,

ať vidím svou řiť"

REF.: O vodnících se říkaj věci...

            ale jsou to všechno keci!

            Přece by jste nevěřili,

            že vodníci někdy žili.

            Jsou to normální úchyláci,

            co u vody dělaj svou práci.

Ráno raníčko panna vstala,

kozičky sobě protřepala.

"Půjdu matičko k jezeru,

na všechno se ti vyseru!"

"Ach nechoď, nechoď na jezero,

vždyť si tam vodník honí péro!

Já měla zlý sen dneska k ránu,

že ti protrh panenskou blánu."

Nemá dceruška, nemá stání,

protože chlapa sobě shání.

Vyběhne, k vodě se nahne,

a pak mu na péro sáhne.

Brzo již jeho mužná síla

blánu děvence prolomila.

On pak mladičké dívčině

rajtoval chvíli na klíně.

REF.:

Vodník sedí mezi vraty,

prsty si strká do řitě

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

Hajej, dadej mé děťátko,

můj bezděčný synu!

Ty se na mě stršně gebíš,

já ti měním plínu.

Poslouchej mě vodníku,

prosím tě moc sladce.

Pust mě aspoň na chvilku

domů k té mé matce.

No tak dobře ženo má,

mně stejně příjdou hosti.

Radši ti však nasadim

tenhla pás cudnosti.

REF.:

Konečně se shledala

s matkou žena z jezera.

Vymýšleli spolu plán

až do pozdního večera.

"Kurva, matko! Už mám nápad

useknem mu pindíka.

Matka to nastačí chápat

ale dcera k voďě utíká.

Když vytáhla toho krypla z vody

matka už běží k jezeru

a s hroznym výrazem v ksichtě

nese nad hlavou sekeru.

Pak už jenom něco padlo

a mok se jeví krvavý.

Vodníkovi jeho péro

fakt už nikdo nezpraví...