O prvním polibku

   Žila byla, teda vlastně spíš s bídou přežívala v jedné demokratické, zadlužené a menšinou zcela obsazené zemi jedna smutná chudá a dosud nepolíbená princezna. Bydlela v ponurém, šedavém, močí a chlastem zapáchajícím panelovém zámku, kde kriminalita neznala mezí a ubohá malá princezna musela každý den ze svého malého zaplivaného okna sledovat, jak hloupý Honza okrádá nebohé chodce a jak večer těsně po západu slunce vyhání pasák Janek romské děvky za prací, šlapat nekonečný zlatem posetý chodník.

   Princezniny rodiče- král casina, podvodník a nenapravitelný děvkař Jack a královna nočních klubů padesátých let s ultra celulitidovým zadkem Emilka se o svou dceru příliš nezajímali a místo tradičního večerního rodinného sledování oblíbené stanice TV Noha, dávali přednost zhýralé zábavě ve městě hříchu.

   Princezna Milka (jak jí matka chytře pojmenovala), proto vyrůstala bez lásky a porozumění, psala zamilované básně a přemýšlela o tom, proč není na světě víc spavedlnosti a ryzí čistoty.

Chodila na gymnázium a s průměrem jedna celá byla považována za největší šprtku a čarodějnici třídy. Spolužačky ji pomlouvaly, spolužáci ignorovali a v celé škole se nenašel nikdo, kdo by s ní sdílel stolek při obědě. Cítila se tak sama...

   Jednoho dne se však stala taková podivná věc.

Bylo zrovna pondělí a Milka odcházela do školy.V zahuleným výtahu si zrovna nějakej fet'ák dával denní dávku heráku, a tak radši s chutí poskakovala po schodech. Nebylo to teda o moc lepší. Někomu asi něco nesedlo... Znechucená princezna byla strašně štastná jakmile vstoupila na čerstvý vzduch. Porozhlédla se po okolí a ...

Spatřila nádhernou naleštěnou káru značky Alfa Romeo rudé, přímo krvavé barvy. Tak úžasnej kočár ještě niky nespatřila.Byla ohromená. A o to víc se div