Pandořino tajamství

PANDOŘINO TAJEMSTVÍ

Uprostřed tiché noci
v trní i na poušti
cosi zlé kořeny
do země zapouští

Vyrůstá to málo jen
nad povrch pevniny
kořeny však zarůstá
kilometry zeminy

V zemi zmatek, úzkosti
šílený strach z neznáma
prorůstá to téměř všude
vydrž aspoň do rána!

Smilstvo barev, pocitů
chaos v říši myšlenek
trvá někdy celé roky
než projeví se navenek

Při posledním nadechnutí
paměť víří v agónii
zatímco ty klidně spíš
já si říkám: ať už shniji …!

Pod těžkou masou temných mraků
leží skříňka Pandořina
ráno svítá, já však zhasnul
probouzí se Kateřina

Kolik sekund ještě …?
V šílenství
kolik dnů zbývá …?
V naději
kolik času celkem …?
Zbytečně ……..