7.díl - průnik do týlu

Stanoviště Alfa 30 minut do odletu a 4 hodiny do zahájení útoku

„Všechny jednotky ať se ihned nalodí na své lodě!“neslo se v ozvěně po celém stanovišti. Většina vojáků si ještě jednou opakovala plán své jednotky piloti plán a řízení a SG jednotky si vybíraly výstroj. Jack si vybral ke své výbavě jejich dalekohled pak něco co vypadalo jako kanón. Tiel’k si vybral ty nejničivější zbraně a díky tomu si vysloužil u většiny jednotek přezdívku chodící tank. Jonas si vybral něco jako těžký kulomet a Samanta si přibral k výstroji 4 termální granáty a speciální přístroj na lokaci jednotek a několik dalších přístrojů různého zaměření. Nakonec každý SG tým dostal zbraně, kterým se říkalo laserové dýky. Tyto dýky měli sloužit, aby prořízly stěnu nepřátelského velitelství.

Někde ve vesmíru 5 minut do útoku

SG-1 byla na druhé nejsilnější Asgardsé lodi (loď typu Biliskner). Nyní se objevil hologram Wedgeho. „Blížíme se k našemu cíly, všem jednotkám přeji hodně štěstí a výsadek se připraví k teleportu na planetu.“a hologram zmizel. „Ok překontrolujte si výzbroj a zaujměte postavení!“rozkázal Jack. Všichni se řídili jeho příkazy a ihned poté co se vynořili z hyperprostoru byli připraveni k transportu. Na obrazovce viděli, pouštní planetu a palbu na nějaké objekty, které byli ihned zničeny. „Už to přijde!“oznámil všem Jonas, který stál u počítače a připravoval transport na povrch. Na obrazovce se objevilo několik dalších lodí, a ty jak to vypadalo zřejmě střely pohlcovaly a ty, které se dostaly k lodím je začaly obkružovat. „Připravte se! 3… 2… 1…start!“křičel Jonas a transportoval sebe a zbytek úderných jednotek na povrch.

Někde na planetě

Planeta byla pouštní, tak jak předpokládali. Cartrová ihned vytáhla nějaký ze svých přístrojů. „Pane myslím, že musíme tudy.“a naznačila rukou směr. Po 10 minutách chůze pouští viděli v dálce prach. O’neill použil svůj dalekohled a poté konstatoval. „Fuj! Je to hnusnější než v mých nejhorších snech, kdybych to věděl …“nestačil však dopovědět svou větu, jelikož se spustila palba ze všech směrů přímo před ně. „Ok upoutali jsme jejich pozornost, tak zpátky, ať mají SG týmy volnou cestu, no tak dělejte! Sakra už se k nám blíží!“ozvalo se v radiu, které někdo spustil. „To rádio ztlumte a přikryjte se těma maskovacíma sítěmi a kupředu, palba povolena, až budeme 100 metrů od toho hnusu uprostřed toho chumlu!“Vydával narychlo Jack rozkazy. Všechny vesmírné lodě se pokoušeli pronikat atmosférou a pomoct pěšákům, ale nedařilo se. Menší oddíly se stahovaly za podpůrné palby k vrchovině, aby tam zaujmuli tam postavení a podpořily další oddíly. Ztráty začaly stoupat až nehorázně rychle. I vojáci, kteří proti Yuuzhan Vongům už bojovali byli zaskočeni, jak rychle a silně na ně útočí. Mezitím se SG týmy přiblížily na 100 metrů k cíly mise vše vypadalo v pohodě, když v tom jim nad hlavou proletěla neznámá věc (asi vesmírná Yuuzhan Vongů), ať to bylo cokoli, našlo je to a už se k nim hrnuli Vongové. „Střílejte!!!“zařval Tiel’c a vyzkoušel jednu ze zbrání, která se mu obzvláště líbila. Za cíl si vybral nejbližší houf Vongů a vystřelil. Jelikož Tiel’c neměl pevné postavení odletěl metr dozadu, ale nebylo to vůbec nic s tím, jak se proletěly Vongové. Po 2 minutách nepřetržité palby nepřátel jen přibývalo. „SG-1, 2 a 3 za mnou!“rozkázal O’neill a začal se plazit k nejbližšímu kopci. Za neměřený čas se tam doplazili, aniž by si jich nepřítel všimnul. Na druhé straně viděli obrovskou bitvu, kde se dalo tam se střílelo, ale na některých místech se bojovalo ručně, bohužel však spojenci prohrávali a postupně ustupovali k vrchovině, odkud šla podpůrná palba. „Panebože, kolik jich je!“vypískla Cartrová při pohledu na bitvu dole. Ani SG týmům se nevedlo dobře a nepřítel se postupně přibližoval. „Ok SG 2 a 3 tady zůstane a podpoří zbytek, mi se mrkneme po tom *********, který těmhle ******* velí a pořádně ho *************!“a s těmito slovy se Jack začal plazit k něčemu, co mělo asi být budova. „Pane víme to jistě, že je to přímo tady?“zeptal se Jonas. „Musí, jelikož je to jediná budova v tihle ******* poušti.“odpověděl trochu rozčíleně Jack. „Jo v pohodě.“řekl trochu vystrašený Jonas, který si všimnul, že Vongové se už ručně pustily do SG týmů, které se snažili zachránit, jak jen to šlo a na zabité byl ošklivý pohled. Díky bohu se jim podařilo dostat k „budově“. „Myslím, že bychom mohli vyzkoušet ty jejich dýky.“poznamenal Tiel’c a hnedka jednu zapnut. V dolní části se objevil světelný paprsek. Tiel’c se s ním dotknul „stěny“ a paprsek jí projel bez jakéhokoliv problému. Potom Tiel’c vytvořil díru, kterou všichni v pohodě prošli. Byli v jakési si chodbě a neslyšeli nic víc než zvuk vzdálené bitvy.

Konec sedmého dílu.

Podaří se SG 1 najít cíl a zničit ho?