Lehce depresivní povídka

Ztichlou nocí ozářené půlměsícem kráčí muž. Na kožené bundě se lesklou kapky deště spadané z okolních stromů. Ze stromů rostoucích vedle dlážděných chodníků ve velkých betonových sídlech obyčejných lidí. Krátké a pomalé kroky byly jeho životem.

            Muž kráčí bez cíle dál, ale v hlavě mu proudí myšlenky. Cítil se podveden. Jako by se proti němu spiknul celý svět. Nedokáže si uvědomit, že nikdo z jeho přátel tu není jen pro něj a jeho deprese, kdy se mu zlíbí. Byl už tolikrát podveden, tak proč ho to překvapuje?

            Celý svět se chystá na třetí válečné běsnění a on se má stát za pár dnů jeho součástí. Malým nedůležitým číslem na listině. Jeho ztrát bylo v posledních dnech příliš a on se musí smířit i se ztrátou vlastní identity. Otázkou ale je, zda je na to připraven.

            Muž se rozhlíží kolem sebe. Dlážděný chodník se změnil v blátěnou cestu a v botách má mokro. Jako by se svět měnil tak, aby odrážel jeho život. Na rozbahněné cestě jsou kroky těžké, namáhavé a mnohdy i nepohodlné. Muž začíná uvažovat o smyslu vlastního života a proč se vydal touto cestou. Nepřichází na nic. Myšlenky, které mu jako jediné dělají společníka se někam vytratily. Nenacházel je. Sedá si na suchou lavičku, která jako zázrakem byla ušetřena celodenního deště. Složil hlavu do dlaní a rozplakal se. Bezvýchodnost jeho životní situace se začala stávat nesnesitelnou.  

            Uslyšel štěkot psa a vzhlédl. Spatřil pár milenců jak prohází kolem něj. Jejich pes se na něj díval tím zvláštním psím pohledem. A muž pochopil. Postavil se, řekl psovi několik děkovných slov a přes udivené zraky milenců se vydal znovu na svou pouť. Ale nyní se cesta zdála příjemnější a snazší. Z rozbahněné cesty se stal znovu ten dlážděný chodník osvětlený argonovými výbojkami. Muž se uvnitř sebe napřímil a zvedá hlavu. Začíná se dokonce usmívat lidským maličkostem jako páře od úst za chladné noci, dětskému smíchu zaslechnutého z dálky, vrabci koupajícího se v kaluži i padajícímu dešti.

            Pouť toho muže se změnila. Změnil se jeho pohled na svět kolem něj. Na sklonku noci a dne byl smířen s celým svým dosavadním životem i s tím co mu teprve život přichystá.