O vlajícím Sámerovi

Žil byl hezký a hloupý kluk Sámer, kterému všichni říkali Vlající, protože měl hrózně dlouhý jazyk  který potajmu za školou podněcoval: dělal s ním všeliké kouzla a pohybové hříčky. Dokonce i mobil se naučil ovládal jen jazykem. Chodil do Ztracené školy (kde se studovalo nic) a byl jedním z nejlepších žáků, neb až na soukromé kejkle s jazykem, nic dělal, čili krom jazykovln nedělal nic. Jednou si řekl, že po 9ti letech studia ničeho (ve Ztracené škole) ví o ničem celkem dost a mohl by získat titul ministr ničeho...zkrátka chtěl, aby jeho nic bylo velké NIC. I rozvlnil se, aby se naladil na tu správnou nicvlnu a zavolal na hrad. Bohužel spojil se jen s Operátorkou, která si hovor se Sámerem hrozně užívala. Sice se s ní skamarádil (byla na stejné nicvlně), ale s vládou ho nechtěla spojit... Tu si umění jeho nevšedního jazyka všimli promotéři školy a vyhodili ho z ročníku že musel opakovat. Ten jazyk to totiž bylo něco, co jak správně usoudili bylo potajmu podněcováno.

I co, škola se ztratila v prázdninách a tak z nudy chodíval  trénovat za kopeček, kde se rozevlával, navlňoval, a kdo ho viděl musel uznat, že to bylo něco. Fanynky byly celé bez sebe. Časem si ty nejvěrnější mohli šáhnout, a tak se stalo, že se mu na jazyku zabydlel virus Emil, specialista na hlasivky. Nedlouho poté Sámer ztratil hlas. Nevěděl co si počít, a tak zavolal Operátorce. Operátorka byla moudrá a zkušená stařena, která Sámera pečlivě vyslechla a poradila mu najít hlas u slizké housenky Mastičky, co bydlí v kaluži Kačaba, kterou nikdo nikdy nepřešel, ale kterou každý po větru najde. Hned druhý den se Sámer vydal na cestu. Jazyk mu vlál do směru a šel a šel dokud tam nepřišel.
"Mastičko mastičko, dej slizu maličko, A co já?" zasípali Sámer a Emil (ten řekl to :a co já?). Mastička, se nechtěla dostat do pře s virodbory, a tak Sámerovi poručila, aby před kúrou sehnal Emilovi náhradní působiště. I zavolal Sámer Operátorku, a ta mu poradila, ať se kousne do nosu. Sámer se kous a Emil domov změnil. Mastička si připravila síťku a pokynula Sámerovi do Kačaby, kterou nikdo nikdy nepřešel. Toto ale byla lest a past. Kačaba se pod Sámerem pronořila do pod ní ukryté hloubky a Mastička se ho jala lovit. Nemohla ale Sámera doplavat, protože ten ji mistrně, veden pudem sebezáchovy, za pomocí jazyku unikal. Byli by se snad uhonili k smrti, kdyby Sámer u dna neobjevil vchod do jeskyně. Ale ouha: byla to Mastiččina spižírna a Mastička ji za ním uzavřela hlenovou zátkou -dveřmi, které znala otevřít jen ona.
Na konci jeskyně ležely dvě v síti svázané zásoby. Zavřený Sámer nevěděl co, tak si jen sedl a hledal signál, který ne a ne najít.. Zásoby se pípáním probudily a představily se jako Žárka a Aneta. Emila v tu chvíli moc zajímaly, a tak Sámerovi našeptal, aby je rozvázal. Když byly volné, tak Emil zjistil, že se potkává se strýcem (Aneta) a pradědečkem (Žárka). Sámer navíc zjistil že má s holkama stejnou operátorku i problém s hlasem. Takové radostné shledání.
Emilův pradědeček, který to už jednou zažil, mladým lidem poradil, ať lížou zátku, která obsahuje léčivý sliz. Takto to naše hrdiny uzdravilo. Emil chtěl ještě zkontrolovat stav hlasivek děvčat, a tak je vyzval, aby si společně zazpívali. Nemohli se ale na ničem shodnout. Naštěstí si emilův strýc, který dělával do showbiznisu, vzpoměl na píseň Angel od KellyFamily. Vibrace refrému písně podpořená Sámerovou jazykorezonancí byla tak silná, že nejen že vymrštila olízanou zátku z jeskyně jako špunt, ale ještě jí jako střelou vážně zranila Mastičku, která poslouchala za dveřma.
Pak už to mělo rychlý spád a normální průběh: vyplavali ven a cestou domů potkali Kelly Family od kterých dostali diplom. Naoplátku jim předali emilovu dynastii. Sámer stihl dostudovat Ztracenou školu. A úplně nakonec byla svatba.