Pére La chaise

Procházím hřbitovem, který je více park a nejvíce galerie

Při úvahách o umění chtěl bych cítit štěstí, ale smutno mi je....

Stejné pocity mě svírají, jen na jednom místě

tam, kde umělci doufají, klid po smrti že najdou jistě

To místo je Pére Lachaise, bez křížů a vitráže

Poslední stanice Pére Lachaise...

kde spí starci nevšední pod listím a bez stráže

Vždy, když jsem tu mě napadá,

že je to skládka Paříže, tělo po tělu se tu zozpadá

poté, co přibili je na kříže

Až budu mrtev, chci tu být, na Pére Lachaise pochován

až budu víno v nebi pít, můj hrob musí být zachován....