Ve tvých dlaních

Měsíční světlo protéká Tvými vlasy

Tvé prsty si hrají v odlesku hvězd

Mluvíš se mnou o důvěře, přesto

že důvěřujeme jen sami sobě....

Jsme jako zajatci svých citů

které z nás dělají nevinné oběti okolností

Citím vůni Tvých rtů, když vábí ty mé

tak vstup do mých snů, jen na to čekám.

Svíráš mou dlaň a tiše šeptáš

o křivdách, co potkávají nás

já líbám konečky Tvých řas a

padám do Tvých očí...

naše těla se zmítají, jsou řetězem svázány

křičíme bolstnou touhou

jsme víře oddáni.

Jsem hodný ve Tvých dlaních

když objímají mou tvář.

V tu chvíli mi snad odpustíš

že jsem jen milostný lhář...