O vraždě

O vraždě

Zabil jsem ji a je mi jí líto dnes

křičel bych...promiň a odpusť...

však ozvěnu mi vrací les

Ležící v polích dívám se vzhůru

nevidomýma očima nechápajících,

jsem slepý a vraždil jsem

Surově jsem ji častokrát zbil

vylít si vztek, to vždy byl můj cíl

nebo snad lítost a smutek

sžíravý pocit bezmocných půtek ?

Nešetřil jsem ji a bil

Hej sousedé milí, nestůjte venku

přistupte blíž, usedněte v šenku

budu vám vyprávět, chcete-li

začnu v pondělí, skončím až v neděli

hrůzou vám bude tuhnout krev

Zabil jsem ji a v nočním tichu

ležel jsem v zahradách a díval se

Na obloze právě havaroval Velký vůz

Nebo snad k velkému třesku

došlo až v mé hlavě za rozbřesku ?

Bičoval jsem ji každičký den

surově jsem ji utápěl fernetem...

až zbyla jediná, chudičká, nevinná...

zabil jsem ji, poslední mozkovou buňku