Nástupiště č.13

Sedím na třináctce,

sedím už dlouho a tiše.

Nemám štěstí v lásce

nebo snad ona ve mně spíše.

Nemám dveře zpátky,

nemám ani klíče.

Věřím na pohádky,

na sny a na duhové kýče.

Nejsem víc než student

slabosti a síly.

Hledám to, v čem budem

příští krátkou chvíli.

Kolem se dívám sladce,

jenom už nejsem vládce,

točím se na oprátce,

umírám celkem hladce.