Milování

V dotecích ještě trochu plavu

a tiše létám s tebou pod hvězdami.

Nevěřícně k nim zvedám hlavu

jako když náhle to nejsou ty samy.

Očima dotýkám se jiných světů

a rozum mi říká, že se pletu,

teď nejsem však schopen stvořit větu,

než vrátím se s tebou na planetu.

Tak zavírám oči, neb závrať mne jímá

a dál už neřeším nebeské záhady.

Jen doteky něžné má duše teď vnímá,

 vedeš mne cestou do rajské zahrady.

Láska, ta dokáže člověka opíjet,
jak ani hvězdné dálavy nemohou.

Tak nádherně skutečný s tebou je svět,

že náhle sny mají paletu ubohou.