Láska

Plynou mi do úst

Slůvka medová

Hučí mi šelest

Do uší

Kapradí z lesů

Skrývá dávné pozadí

Nikdo se nikdy nedozví

Šeptá mi do uší láska

 

Voní jak květy

Z holých strání

Hraje si s tóny barev

Pachutí

Mrtvé duše po nich šílí

Avšak i lidé si jich nedopřejí

 

Je ticho, ustal vítr

Zůstal jsem stát na pomezí ztracenců

V čem to lásko vězí

Pověz, jsi-li na blízku.

 

Ale teď už není….

 

Ničeho Nelituj!

 

Zůstáváš nehybně vnímat okolí

Nikdo se nic nedozví

 

Vítr je bohem triumfů

Cestuje rychlostí světa

Tu lítal, tam si hrál

Nakonec něco zbořil

 

Láska je úzkost milenců

Už nemají kde spát

Pověz mi růže spiklenců

Kde můžu poznat ráj?

 

A srdce bije

Ustavičně dobývá se ven

Láska ho vábí

Láska ho svádí

Čeká ho jenom smrt

Když probije se na povrch

 

Láska je nářek dítěte

Jak ustavičně volá mámu

Lásku

Tu pocítíš nejvíc k ránu

Když vedle tebe milá spí

 

Chůzi máš pomalou

Neplač mrzáčku

Život máš na sračku

Láska má barvu krvavou

Slepýš zavadil o rozbitou flašku

Zemřel.

 

---