Drápův krátký neživot

Jak se vlastně obyčejnej člověk stane upírem? Cha cha, je to úplně jednoduchý. Porvete se z bandou vyholenejch řízků, všechny je řádně zrubete, jak zákon káže a najednou to do vás někdo nahulí zezadu a vaše střeva se válej po koberci. Cejtíte jak z vás vyprchává život... a najedenou vám něco vrací sílu a víc a víc, ta tekutina v puse co to…? Krev. Otevřete voči a nad váma stojí váš kámoš, kterej se usmívá a řika, vítej mezi námi…..……“

Tak takhle přišel na svět Dráp. Jeho civilní jméno bylo Ent a narodil se v Praze. Jako dítě měl velmi pohnutý život a sám se musel protloukat, s tím co mu pánbůh nadělil. Útěky z dětského domova, policie……Takhle vlastně přišel o oko, po útěku z pasťáku ho totiž chytili a mlátili tak dlouho, dokud mu jeden z policajtů nedal tak silnou ránu, že přestal vidět na jedno oko. Nechtěl si nechat udělat skleněné a začal nosit pásku, byla to jedna z jeho zvláštností, stejně jako jeho přezdívka, kterou získal díky prstenu ve tvaru drápu který nosil na prostředníčku. Dělal různé dostupné bojové sporty, aby vybil svojí agresivitu, a hlavně, aby byl schopen se efektivně bránit. Pak přišla ona vytoužená Sametová revoluce a s ní i svoboda. Znáte to kluby, bary, motorkáři, rvačky a tak. Milý Dráp začal dělat kickbox a šlo mu to. Tak se vypracoval až na pražského přeborníka. Dál už ale nechtěl pokračovat. Začal dělat vyhazovače v klubu Újezd a tam se seznámil s Američanem který vlastnil taky jeden klub, ale v Americe. A jednou požádal Drápa, aby jel s ním a dělal vyhazovače u něj. V Americe se dá přijít na slušný peníze a tak jel Jirka s ním. No a dál to znáte. Řízci, krev...

„Můj sire mi všechno vysvětlil a naučil. Vysvětlil mě vztahy v Kamarille, ke komu se mám jak chovat, hlavní zásady a hlavně mě naučil používat moje nový schopnosti. Půl roku po embrejsu jsem se vrátil zpátky do Prahy, kde sem byl pozvanej na ples, a tam sem měl bejt představanej princi Rudolfovi II, bohužel k tomu nikdy nedošlo.
Vrátil sem se na starý místa a hledal svoje starý a hlavně nový kámoše. Našel sem je vopravdu brzy v parku na Kampě. Byly tam dva další členové mýho vlastního klanu a jeden magor co měl pořád halušky.
Byly to takoví pohodáři, ale brzy po tom co sem tam přišel, nás začli sledovat. Fotili si nás, a tak sme se rozhodli přijít tomu na kloub. Začali sme sbírat informace a hledat kdo to, co to. Při tom sem se blíže seznámil s jednou členkou naší skupiny jménem Tereza , která byla vopravdu přitažlivá, začal sem jí mít docela rád. Byla vopravdu dokonalá a tak.“

Při tom pátrání se také seznámili s druhou skupinou Rodných, kteří měli také podobné problémy jako oni. Domluvili si schůzku na Petříně a, žel Bohu, to pro Drápa byla schůzka poslední. Na schůzku se dostavilo šest dalších Rodných. Jejich jména už si nepamatuji, ale byl tam jeden rodný z klanu Brujahů, který se jmenoval Brouček. Byl známí jako mistr Čech v Aikidu. A také jeden Rodný z klanu Toreadorů.
Všechno to začalo tím, že člen druhé skupinky, již zmiňovaný Toreador, chtěl Broučka usměrnit, když se snažil říct něco co neměl. A Brujah je Brujah, znáte to. Tak se začali rvát. Když se konečně uklidnili, začal člen naší skupinky jménem Bumbác, za zády Broučka, dělat pošklebky a ksichtíky. No, a jak to tak u tohoto klanu bývá, ten se rozčílil a začal Bumbáce mlátit. Za chvíli se ovládnul a když se vrátil oznámil mu Dráp, chráníce Terezku vlastním tělem, že jestli se to bude opakovat, tak ho zabije. No, a jak to u Brujahů bývá... Tak tedy skončil Drápuv krátký, ale naplněný život.

---