dřevnírubec

Dřevorubec

Jemně se řetězem
Pohladil po lýtku
Už leží na zádech
V metrové rakvi

Sekera létala vzduchem jak vyplašená moucha
A špalky nabízely své zadky k poplácání
Z volné chvíle
Vzduchem také létala slova
Poplašená svým významem
si krčila záda za hromadou polen
které jako při sokolském sletu
mířili patou k epicentru
k tomu jak z něj v řadách startovaly do točitých vrtulí
k tomu jak z něj třísky pálily svá lýtka z prvních doteků
jak rvaly otcům matkám kůži z těl
a konečně se vrhly do víru a pekla žití
vždyť modrostí a mladickým hurá
se k ohni doplazí
jen hubení a slabí
toť paradox
vy stará tlustá polena
zůstaňte si založená ve dvou řadách
jak v domově důchodců
s pravidelnou menáží
a sprchou každou bouři
a klidně si tu potom
schněte

Jemně se řetězem
Pohladil
Po lýtku
Po lýtku
Stehno
Po stehnu
výš
Jsem se ti rozřezal
Na malé špalíčky
Víš

---