podzim

procházím listím v parku

slunce svítí do obličeje

dotýkám se padajícího listí dlaní

někdy ze země naberu hrst a hodím ho na tebe

smějeme se a ty se mi to snažíš oplatit

je zvláštní kde všude může být člověk šťastný

*

za hodinu už byl každý sám

ale když vyhlídnu z okna

to listí tam stále leží...