Velké drsné prase s rybíma očima

Na palouku mezi lesy,

kde to voní tymiánem,

leží prase, které děsí,

líně probouzí se s ránem.

Vánek zlehka houpe listy,

veverka se tiše směje,

kousek dál se pasou klisny,

prase neví, co se děje.

A tak jenom smutně koulí

svýma rybíma očima,

vprostřed čela velkou bouli,

matně si vzpomínat začíná...

V trávě kapky rosy zvoní,

veverka je jako král,

v dálce holé zadky koní,

prase mlčí, svět jde dál.