Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mrtvý

13. 11. 2004
1
0
1766
Autor
Telvo

Napsal jsem to víceméně z recese.

Byl pozdní večer – druhý listopad

večerní listopad – byl smrti čas.

 

  Lidé přicházejí a zase odcházejí. Živí ukládají  mrtvé do hrobů. Hroby shromažďují na hřbitově. Jednou za rok je svátek mrtvých.

 

  Den se krátí a nastává období dlouhých chladných nocí. Živí sedí doma v teple. Sledují televizní zprávy na nově. Na závěr dávají duchaplnou reportáž se zvířátky, s ještě duchaplnějším komentářem. Celá rodina se rozplývá nad takovou nádherou. Dnes byly na hřbitově zapálit dědovi a babičce svíčku. Nic netušící sedí a hodují dobrému bydlu.

 

  Druhý listopad – jednou v roce se hřbitov rozzáří světli svíček, které zapálili Živí. S přibývající tmou roste tajemná atmosféra hřbitova. Mrtví leží v rakvi. Nad nimi se tyčí metráky hlíny. Jejich těla nejeví žádné známky života a pozvolna se rozkládají. Ale jejich duše...žije. Vyčkává.

 

  Nikdo z Živých netuší, že na dušičky je měsíc v úplňku. Netuší apokalypsu. Žijí dál v nevědomosti. Těch pár co si uvědomili blížící se konec spáchalo sebevraždu, aby v konečné bitvě byli na vítězné straně.

 

  Měsíc pomale stoupá po obloze. S blížící se půlnocí nabývá na jasu. Mraky se rozestupují, měsíční světlo dopadá na mramorové desky hrobů. Konečně se duše dočkaly. Přišel jejich čas.

 

  S blížící půlnocí se Živí ukládají ke spánku, jiní se snaží ukojit potřeby jejich těla ať už v posteli nebo v kolektivu přátel na diskotéce. Nic netuší. Žijí dál. Zítra je čeká nový den.

 

 Na věži kostela odbyla půlnoc. Měsíc dosáhl středu oblohy. Duše zemřelých se zmocnily zpět svých tělesných schránek. Začali se probouzet. S nadlidskou silou se vykopávají z hrobů.

 

  Ze hřbitova vychází zástupy Mrtvích. Šoupavým krokem se blíží k obydlím Živých. Už dávno nemají jazyky, ale v mysli všech se ozývá myšlenka:

 

  „Teď přišel náš čas. Čas Mrtvých. Modlete se, hledejte spasení ve víře, ale váš Bůh vám nepomůže. Už je dávno mrtvý. Veškerá naděje pohasla. Není pro vás už žádného zítřku. Přišel váš konec. Jediná jistota je smrt. Brzy...Svět shoří v plamenech, v plamenech zkázy a osudu.“

 

Byl pozdní večer – druhý listopad

večerní listopad – byl...

 


pacajda
02. 01. 2006
Dát tip
Ten námět je zajímavý, jakkoliv je morbidní (doslovně). Styl je hodný pochvaly - opakování zvyšuje naléhavost. Chyby je třeba odstranit - kazí dojem (technika to umožňuje!, hlava by měla zapracovat).

Vespa
25. 11. 2004
Dát tip
no jo, když recese, tak jsem se zasmála :o) Jen kdyby tam nebyly ty gramatický chyby :o)

Dalamar
15. 11. 2004
Dát tip
Na dušičky pozor dejte, do mechu v lese si nelehejte. Světy se prolnou na dušičky. Tak zůstaňte doma a zapalte svíčky Jak řekl D.Landa ;)

Telvo
15. 11. 2004
Dát tip
ono je potom sranda jít druhej den večer na hřbitov a čekat kdy uslyšíš něčí kostnaté ruce škrábat o spodní stranu náhrobku. Doopravdy záživné

a2a2a
13. 11. 2004
Dát tip
Toto pojetí je mimo můj názor. Chápu autora, že chtěl varovat před obecnou zkázou hodnot, ale v takovéto souvislosti mi to nesedí. Vztah živých ke svým mrtvým a naopak je jiný. Jinak je to zajímavé téma a nabízí hodně sond, přeji autorovi, aby se třeba jedné z nich znovu zmocnil.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru