Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV tramvaji
Autor
Jajoch
Vstoupil do tramvaje, pohled měl vzdálený
Myšlenky sbíhají se a krčí rameny
Proč? Jak? Co? Kdo zná odpověď?
Jenže On neznal Koho a tak se hrubě splet
Myslel si, že je v Soho a zatím seděl v šalině
Vytanula mu v mysli Její podobizna
Byla tak milá, ale? Kdopak se v tom vyzná
A ten pan Kdopak stále
Byl opilý
Co chvíli
Našel zlatý peníz a tak jej propili i s kamarádem Kým
Vím,
Vypadá to hrůzně, zapíjet cizí žal
Ale pan Kdo byl hrubý ? když nepil, tak se rval
Já vím jen, že byli dva a panem Nikým rušeni
Kterýžto prý je zval, ať zuby vycení
Ti dva však byli zkušeni
A přesedli si dál
A jak to bylo potom?
Potom se básník vzdal
Vrátil se na začátek o tom,
Jak podivný muž v tramvaji
Sedí, hledí, celý divý tiše civí?
(Co jeho oči hledají?)
A jeho rozum, tichý, snivý
Si představuje pana Co
Tak sedíc spolu v tramvaji
Dva blázni tiše létají
Ukryti svými sny
Dva? Nesplet jste se pane?
O jednom pouze mluvil jste! Já odpovídám: Ba ne!
Ta dívka v jeho představách?
- ale skončeme to již
Když přistoupíte blíž, lze slyšet z útrob šaliny
Hlas snivý, známý nad jiný
Jak tvrdí donekonečna
Své: "Vystupovat, konečná!"
A náš muž - nebyl opilý -
Po této řeči za chvíli vystoupil ze světa svých snů
Zpět v realitu dnů plnou těch frází "Jak se máš"
- a tak se končí příběh náš!