Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nicol

15. 11. 2004
1
0
1152
Autor
montasek

Nicol

 

(mé první lásce)

 

Vidím nás dva,

tvé havraní vlasy, tvé úsměvy krásy.

Když ve svých hrách

jsme byli … i koně                                              

                                           Divocí …

…a nespoutaní v dětské bezstarostnosti.

A jako dva andělé teď stoupáme …

                                                                            …vzhůru.

Vzhůru, po schodech.

Kam vedou?

Kdo ví?

Do ráje?

                                                  …..Snad…..

Chybíš mi!

 A já?

 

 Jsem nic?

          

Snad si taky vzpomeneš….

                                                                                                            ...I na mě.

 

Jednou…

                                                                                              …nebude pozdě?

 

Asi ano.


Kashmir
16. 11. 2004
Dát tip
dobrý fakt ale ten konec mi nějak utíká

montasek
16. 11. 2004
Dát tip
Děkuju ale někdy není důležitý pochopit všechno ale jen si nechat v sobě pocit kterej to vyvolá

Eilil
16. 11. 2004
Dát tip
jejky.. to je smutné.. hodně smutné... je spousta důvodů.. proč už bývá pozdě.. tipek

montasek
16. 11. 2004
Dát tip
Byla to vážně moje první láska ale byl jsem ve 4 třídě a ona ve 2 dva roky jsem miloval a pak sme se odstěhovali...nikdy se to nedozvěděla :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru