Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZe šuplíku 5
Autor
Drusada
Když člověk vyklízí svůj život, prohrabe se až na dno šuplíků. A tak jsem objevila básničky pro mé školní lásky Jakuba a Honzu. Veršíky hodně naivní a kostrbaté. Ale pro ty milé vzpomínky, které vyvolaly, jsem se rozhodla vytáhnout je na světlo. I vám jednou bylo 12,14 nebo 16 let ...
Samota
( 13 let )
Znám labuť bílou
zahleděnou do nebe
kdysi tak hrdou
proč je teď bez tebe?
Znám labuť bílou
s peřím hedvábným
s korunkou zlatou
s pohledem jiskrnným
Znám tu labuť bílou
se šťastnou tváří
úsměvem ověnčenou
oči modrem září
Proč je teď ledová
a sama bloudí tmou
jak růže bez jména
tou nekončící samotou
Proč pluje životem
a jméno tvoje volá
i kámen se ustrne
i pařez zazelená
Proč jméno tvé
když není v pohádce
proč věrná je
a sní o lásce
Jen přijď blíž
vždyť sama je a smutná
a záhy pochopíš
že pouta sama nepřetrhá
Dala by ti první poslední
jak zvon bije její srdce
pospěš, než žalem zkamení
pospěš, čeká na tě přece!