Řidička

Kamarádi,

tak jsem včera poprvé řídila.

Skoro sama- když opomenu zásahy lektora aby bylo zabráněno škodám na majetku a obětem na životech.

Bylo to trochu jako přijít o panenství- člověk si říká,jak "po té" bude dospělejší,ale nakonec je z toho poněkud rozpačitá vzpomínka.

Můj zdánlivě neřešitelný problém (jak ovládat tři pedály když mám jen dvě nožičky) se vyřešil zjištěním, že plyn a brzda se jen málokdy sešlapávají současně. Ještě zbývá naučit se koukat před sebe a současně za sebe a kolem sebe,číst značky na vozovce a současně vedle vozovky...

Ale během své první lekce jsem pochopila důležitou věc- na řízení jako třeba na tenis,golf nebo turistiku je nejdůležitější dobře se obout.Kozačky na jehlovém podpatku nebyly to pravé ořechové. Když totiž pan učitel zavelel: " sešlápněte tu spojku nadoraz a patu až na zem" tak i při nejlepší vůli jsem měla patu pořád osm centimetrů nad podlahou.

Takže hruba za tři měsíce,milí kamarádi-řidiči, pokud mi svěříte svůj život,vás mohu po požití odvézt domů a na vandry už budu jako správný mastňák jezdit vozem.