Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Budiž proklet!

27. 11. 2004
2
0
867
Autor
Džuga

Z cyklu "Ze života"

 

kapitola 4

 

Budiž  proklet!

 

Po dálnici téměř nehlučně  svištěl tmavý vůz. Přítmí interiéru zdobilo  příjemné,  zelené osvětlení přístrojů. Ze skrytých reproduktorů se  ozývala  rytmická melodie posledních hitů.

   Malý  snědý muž se usmíval. Ve svých třiceti letech  byl se sebou  spokojen.  Měl dobře rozjetý byznys. Právě se vracel z dalšího  obchodního jednání. Ve svém  černém luxusním BMW  cítil  jistotu a bezpečí. 

   Z palubní desky na něj zablikala  červená kontrolka, signalizující  vyzvánění mobilu. Stiskl  tlačítko na volantu. Hudba se ztišila.

"Ciao Marco, come  si fa?" ozvalo se ve vozidle.

Řidič přešel plynule na italštinu.

"Ciao Livio,  jde to a co ty?"

"Děláš si snad srandu? Kdy mi pošleš  prachy?"

"Jasně, jasně, penízky budou, ale to víš,  brusky moc nejdou. Zavolám ti  koncem týdne."

"Jen aby,  to už znám. Když ty řekneš, že zavoláš, znamená  to, že  už se  neozveš."

"Neboj, tentokrát to bude stoprocentní,  věř mi."

"V neděli čekej další hovor, ciao!"

Hudba  opět zesílila.

   Co si ten Talián o sobě myslí?  Ještě ho ukecám na poslední várku a pak si  najdu přímo  výrobce. Vykašlu se na prostředníka. Brusné kotoučky byl jeho  jediný  dovozní artikl. Stal se z něj boháč.

    Sjel z dálnice na silnici I.třídy. Blížil se ke své nové  dvoupatrové vile.  Před vchodem stála otřískaná Škoda 105.  No nazdar! Laci! To mi ještě  chybělo. Zastavil. Ze škodovky  vyskočil vlasatý cikán.

   "Ty hajzle! Kdo tě přived  na nápad s bruskama?" spustil na něj rómsky, "mě  si obešel  a spojil se s mým klientem? Myslels, že na to nepříjdu?"

"No  a? Seber si tu popelnici a vypadni!"

Významně si přitom  poklepal na bouli v podpaží. Všichni věděli, že nosí ostře  nabitou pistoli.

   Laci zbrunátněl a s vytřeštěnýma  očima na něj namířil ukazováček.

" Ty, už dlouho  boháčem nebudeš! Proklínám tě!"

"Jéžiši. Co teď  budu dělat? Asi se počůrám strachy, ha ha ha. Zmizni a už se  tu neukazuj!"

Staré auto se rozškytalo a vyjelo na cestu.

Debil  jeden. Co si to dovoluje? S těmi otrhanci se už bavit  nebudu.

    Sedl do limuzíny a najel před ozdobné kované vrata. Snímač  pod zemí  zaregistroval autorizační kód vyslaný z podvozku.  Obě křídla se daly tiše do  pohybu. Dojel k sídlu, kde již  čekala osvětlená garáž. Dům se automaticky  rozsvítil do  tmy.

   Musím si zkontrolovat tiket, napadlo ho. Sázel  pravidelně na české i  zahraniční ligové soutěže. Zaparkoval  a vydal se do obývacího pokoje.

Dálkově zapnul velkoplošnou  televizi. Nalistoval aktuální stavy na  teletextu.  Z náprsní  tašky vyjmul bílý lístek. Chvatně pročítal seznam utkání.  Bylo jich 22. Pravděpodobnost, že mu všechny vyjdou byla nicotná.  Odpovídala  tomu i výše výhry. Potencionální výhra -

1.  556 480,- Kč. Stálo pod sloupcem tipovaných výsledků. 

    Sakra! To není možné! Nevěřícně hleděl na obrazovku. Chyběly  mu už jen dva  tipy z české Gambrinusligy. Červené číslice  oznamovaly skóre probíhajícího  utkání.

   Miloval  horkou lázeň ve své rozměrné vaně s vířivou masáží.  Rozběhl se do  koupelny a pustil vodu. Rychle ze sebe shodil šaty,  uchopil sázenku a vstoupil  do bublající pěny. Ovladačem zapnul televizi  ve stojanu naproti. Rychle navolil  známou stránku. Objevily  se souvislé řady žlutých čísel. Pohlédl na předposlední  žlutý řádek. Zamrazilo ho. Vyšlo to! 

Napjatě  sledoval poslední. Stálo tam červeně 1:1. Potřeboval dvojku,  tedy  alespoň 1:2. Podle uvedeného času zahájení, by už měl  být dávno konec. Čekal na  žlutou a doufal v zárak. Rudý  stav 1:1 se náhle změnil na žlutý 1:2.

   Vyhrál!!!  Radostí bez sebe vykřikl: "JÓÓÓ!!!" a mrštil ovladačem do  obrazovky. Stojan se naklonil a příjmač se sunul ke kraji.  Vytřeštěně zíral na  přístroj, jenž se zastavil na hraně  plošiny. Byl to okamžik. Pak už jen bezmocně  sledoval padající  skřínku.

   Modravý záblesk prosvětlil bílou vanu.  Všechno v domě zhaslo. Pocítil  nepředstavitelnou bolest. V hlavě  mu vybuchl oslepující ohňostroj. Svaly  zachvátily křeče.  Jeho zmučený mozek bolestně promítl poslední myšlenku - cikán  s vykulenýma očima, vyčítavě na něj mířící prstem. 

    Nevidoucí zrak pohasl. Škubající se tělo znehybnělo o pomalu  se nořilo ke  dnu...    

  

 

  

 

  

 


Tobor
13. 12. 2004
Dát tip
Je to fakt čím dál lepší. Tip

Tedy.... Dobře napsané, technicky, ale pointa ze sekáče...

mě se to líbilo i když sem měla trochu problém se zorientovat kdo co říká na začátku v tom telefonickým rozhovoru..ale bylo to dobre napsany a cetla sem to jednim dechem :)

wazzup
27. 11. 2004
Dát tip
heh:) dobrý, celkem pobavilo:)

Vespa
27. 11. 2004
Dát tip
Ach jo, kdyby to nebylo tak předvídatelný... :O/ Jinak napsaný je to fajnově, to rozhodně, ale ten příběh... Ale tohle je skvost :O) : "Jéžiši. Co teď budu dělat? Asi se počůrám strachy, ha ha ha. Zmizni a už se tu neukazuj!"

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru