Sen

Celý den se jenom těším

na to, co zahřeje mě něčím,

co slovy se dá těžko popsat,

co každý si může jen přát.

Proč chci, aby už skončil den?

Jen proto, aby už začal ten sen,

který mám nade všechno rád,

a který mi nebude nikdo brát.

Nemohu se dočkat, přijde zas?

Proč jen ta ve snu nemá kaz?

Jak náměsíčný bloumám po domě,

jenom ta jediná bude pro mě.

Konečně usínám, je to super,

vrážím do snů, jak ledoborec do ker.

Jak kdyby to věděla,už ke mně kráčí,

padající mlha jí vlasy smáčí.

Vychází z oparu, je tak úžasná,

jak je možné, že je tak krásná?

Drobounký déšť jí postavu svléká,

na prst mi zlatý prsten navléká.

Pohladit chci jí – hrozně moc!

Nesmí už odejít tahle noc!

Procházíme spolu vlhkou trávou,

já konečně našel tu pravou.

Je to něco, co nikdo netuší,

je to úžasný balzám na duši.

Snad i ona mě má také ráda,

proč ráno mi zas ukáže záda!

Něco mě budí, to se mi nelíbí,

teď čekal jsem, že mě políbí.

Proč nevydržím déle spát,

vždyť mohli jsme se i milovat.

Ona mě nabila, jsem plný sil,

ten sen zas tak nádherný byl.

Že skončil, mě hrozně mrzí,

moc chci, aby se vrátil brzy.

Já jenom sním, mám přes oči pásku,

v tom snu mám svoji tajnou lásku.

Když procitám, vracím se do reality,

moje láska i city jsou opět zakryty.

Rána mě štvou, berou mi lesk,

v tom něco mě zasáhlo jako blesk.

Z postele jsem v údivu vymrštěn,

kde vzal se mi na ruce zlatý prsten!?

 GAB  J