Tak a máme tu třetí část mé nové sci-fi povídky......

 

 23. 8. 2007 – 23:10 greenwichského času

Nízká oběžná dráha

 

            Deimos tiše plul kolem Země. Velký smrtonosný válec, namířený na modrý diamant vesmíru. Otáčel se kolem své osy, aby se stabilizoval a mířil tak stále podstavou k planetě. Válec, který ve věčném tichu vesmíru nejevil žádné známky aktivity. Jen se točil a nechal se unášet prázdnotou.

            Pod družicí právě svítalo a Atlantik se probouzel z temnoty. Noc ustupovala a nahrazovala ji modravá záře oceánu. Jako na znamení ožil i Deimos. Z podstavy, směřující k Zemi se vysunul dlouhý hranol a zněj ještě jeden menší.

            Zbraň byla v pohotovostním režimu a vzdáleně připomínala dýku, vztaženou proti Zemi. Pomalu putovala po oběžné dráze. Předsunulo se pod ni východní pobřeží USA. Deimos spustil sekvenci zaměřování cíle. Nyní stačil jediný povel.

            Špatně nastavený polarizátor se dal do práce. Ze zbraně vylétl tenký paprsek světla a mířil k Zemi. Mezitím se družice rozpadala až na samotné atomy. Nakonec zmizela v němém výbuchu. Tajemná postava odvedla svou práci dobře.

 

KLDR – Pchjongjang

 

            Tseng seděl ve svém křesle a usmíval se. Zbraň právě spustila řetězovou anihilaci přímo nad hlavním komplexem radarové sítě NORAD. Za patnáct minut se stane totéž s kosmodromem Vanderberg. Tohle bude pro demonstraci síly stačit.

Každou sekundou čekal zprávy od svých špehů v USA, jakou neplechu Deimos natropil. Telefon konečně zazvonil. Tseng hmátl po sluchátku a aniž by čekal na hlas volajícího, sám spustil:

            „Chci slyšet dobrou zprávu.“

„Bohužel, pane, mám jenom špatné,“ ozval se trohu rozklepaný hlas.

„Co se děje?“

„K anihilaci nedošlo. Ze zbraně vylétl paprsek kvarků, ale nic se nestalo.“

Tseng se zvedl a chvíli nevěřícne zíral před sebe. „To není možné! Náš informátor nám přivezl celou zprávu o výrobním postupu a není důvod, proč by měla být zbraň nefunkční!“

„Taky to nechápu, pane, ale je tu ještě něco horšího.“

„Tak to proboha vysypte a nedávejte mi to po kouskách jak nějakému debilovi!“

„Nemáme spojení s družicí. Jakoby tam ani nebyla. Prostě neodpovídá.“

Tseng zavřel oči a pokoušel se přemáhat vztek, který se probudil v jeho nitru. Ukončil hovor a vytočil číslo jednoho ze svých lidí.

„Gejingu? To jste vy? Přecházíme k plánu B. Postupujte podle vlastního uvážení, ale nezapomeňte, že nepřítel se nesmí o ničem dozvědět.“ Ztěžka žuchnul zpátky do křesla. Mysl se mu bouřila a měl sto chutí něco opravdu rozmlátit. Ještě ale není všechno ztraceno. Jestli najde vedoucího výzkumu, stále bude mít možnost zbraň alespoň znovu postavit.

 

 

1.9. 2007 – 17:19 Východoamerického času

Daytona Beach – USA

 

Venku byl slyšet hluk. Fred vykoukl oknem ven. Před domem zastavilo auto, z kterého zakrátko vystoupili dva muži. Zamířili  k jeho dveřím. Fred je přestal sledovat z okna a vyšel ven zrovna když jeden z mužů šmátral po zvonku.

            „Pan Marwick?“

            „Jo, co chcete?“

            „Máme pro vás zprávu od vaší ženy.“ Fred od nich nedůvěřivě převzal zalepenou obálku. Muži se dali na odchod. Nastoupili do auta a zmizeli na konci ulice.

Fred zakroutil hlavou a zabouchl dveře. Nechápal, proč by mu žena

posílala dopis, když má za hodinu přijet z práce. Roztrhl obálku. Byla v ní jen kazeta. Pokrčil rameny a zasunul ji do videa.

Když uviděl první záběry, zatoužil pod sebou ucítit gauč. Sedl si a sledoval celou zprávu:

„Frede, prosím tě, Frede! Udělej co říkají! Udělej všechno, jinak mě zabijí!“ Prosím tě!“  Zíral do obrazovky a snažil se pochopit, co se děje. 

Jeho ženu nahradila postava v kukle.

„Vaší manželce se nic nestane, pokud uděláte přesně to, co řeknu,“ hlas byl zkreslený a nepřirozeně hluboký, jak zvuk přecházel přes rušičku, aby nikdo nemohl mluvícího poznat po hlase.

„Dnes, přesně ve dvacet třicet budete čekat na vlakovém nádraží, na třetím nástupišti. Vezmete s sebou všechny plány a informace o projektu Deimos, jestli se tak nestane, zabijeme vaši ženu. Pokud tam nebudete sám, nebo někde zahlédneme někoho podezřelého tak to odskáče rovněž vaše žena. Doufám, že si rozumíme!“

Fred byl v šoku. Nedokázal si ani uvědomit, co po něm vlastně chtějí. Trvalo mu čtvrt hodiny, než se alespoň trochu vzpamatoval. Jeho mozek dospěl k názoru, že je to pomsta za tu noc na rampě, že ho odhalili a potřebují ho k sestrojení nové zbraně.

Ať jde všechno k čertu! Kašle na miliony lidí. Musí zachránit svou ženu a to za každou cenu! Vstal a rozběhl se do své pracovny. Z počítače postahoval na cédéčko všechny své výzkumy a plány. Našel kufr. Naházel do něj složky o projektu, seznam lidí, kteří o Deimosu věděli, adresy všech svých techniků, kteří mu z vývojem pomáhali. Nakonec přibalil CD s informacemi z počítače.

Byl připraven. Sedl si zpátky na gauč. Mělo ho napadnout, že vláda nenechá Deimos jen tak plavat.

Hodiny ukazovaly skoro sedm. Nevyšší čas zachránit svou ženu a předat plány zbraně.

---