Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpium
Autor
Matyjustin
rozzuřený chtíč
přespolním během v noci plné hvězd
seděl zkouřený v pokoji a ťukal něco do kláves
byla mu zima na prsty
od toho jak psal
i od hulení,
který, cítil, že přehnal
cítil bolesti těla
cítil dým a nemoc
válelo se mu to v těle
jako válce
se nedají vytknout krutosti
jednou mi vědma
taková tetka, který se nedalo uvěřit,
hádala z ruky,
tolik holek budete mít
:o)) ha, to tak…..(panic)
tolik peněz budete mít – žádnej „Ročíííld, ale do kapsy hluboko nebude“
(Pýcho, pýcho zmiz a nadutosti pokrytecké ….VEN!)
Bože, jak se někdo může tak.zh…….
Jako kluk jsem střílel z kuže….
z ramínka a prkna (jak jsme se jednou smáli s ženskou v práci,
která o sobě tvrdila, že je chlap,
protože už tomu…sama…začala věřit….)
…jako kluk jsem střílel z kuše
Pepa tenkrát přines nějaký kuličky z molitanu,
který nasbíral u chemičky.
„Au!!“
zařval jsem jednou,
když jsem jí za barákama dostal pod balkonem
už ani nevim kam
Pepa, ten buclatej starostnej a slušně vychovanej, Pepa
rozeběhl se ke mně, aby se co nejvíc objímal
na znamení „Jhee, promiň, promiň!“
„…a vidíš?“ řekl Pepa „…kdyby tam nebyla ta kulička, bolelo by to jako prase“
Bolelo to jako prase a nic na tom neměnilo, že kulička byla kuličkou!
(…úsměvy… - ježhiš, já se ale…zk….)
poslouchali jsme rodinku, když už každém z naší
podolský party
začínal nasávat svět
a svět ho k sobě pouštěl…maloměšťácky…
jen pár jedinců ještě přežívalo
v šedých vigvamech
vyměňovali si mezi sebou kazety z „D Čááárd šou“
hráli ještě volej
poslouchali rodinku
a mizeli si z myslí
jakmile začli nasávat svět
já nějak nenasával
byl jsem nasáván
jako ten špek, kterej je skvělej
lituju toho, kdo tohle bude číst
a světim toho, kdo si to přečte
až
do
konce (vím…dohromady, gramatičtí rejpalové!)
kutloch z knížek
příliš slušně vychovaný
sny
…spoustu snů
………a pohádek
no, no…třeba tu o tý krásný holce,
která měla vlasy do mikáda, no….přece ta
cos jíííííí tak bral….
a nebo taaaa, no ta úžasná….
anebo to snění o skvělym životě…
jak taky jinak!
říká se
in vino veritas
in tódo veritas
výročí….tak jsem přines vínko
a ona měla hulení
a já
že jako nic to nedělá
a vona, tak pořádně
a pak jsem měl kolotoč, kolotočů
od bolesti světa, po vševědění a rozjařenost
a taky chuť jí zabít…(při milování) …snad možná proto,
že jsem už tenkrát viděl
jak jsi se mi teď odcizila
jak se schválně odcizila
tenkrát jsem ještě nevěděl
a usnul PÝCHA!!! na vavřínech
jsem teď v jedné experimentální laboratoři
jménem JÁ
tudy zatáhnu a vypije se panák
tandlenc tuknu a začne to hulit jako fabrika
do tohohle kopnu
a zkouří se to nechutně
teď právě kopu
a asi jsem kopnul hodně :o))
a do toho pocustone
a do toho velmi zvláštní
prozření a prozírání,
že svět je kurva
….(ale stejně nejdu na kolena…)