Noční rozvaděč

Noční rozvaděč

 

Tu dělo se codi s námi jedné noci,

mračna nad námi,sněhu všude kolem.

Zazvonil zvonek.Dveře zavřené.

Náhle,objevil se kdosi v rohu.

Kde se tu vzal takhle znenadání?

 

Co se to děje?Kde je naděje?

Dávno již pominula s plynoucími léty,

vášeň teď kdesi,kde lásky není.

 

Nepřetrvá žádného mostku,vazby,

jež spojuje nás?

 

Umlčeni jsme...hlas z dáli snaží se nám pomoci.

Není lehké čelit pokušení.Chceš spor mezi osobami?

Nač! Pro lásku jež není?

Zbytečné byly ty snahy denní.

 

Bez prodlení na rozcestí,

stojíme tu,

my,

dvě hvězdy.

 

Halogenky od pumpy, lákají nás jako hmyz.

Haldy sněhu, nohy v běhu,

přeskakujem zápraží,snad nás nikdo nesrazí.

A to vše spolu...vzájemně propojení.

 

Zastavíš se na rozcestí,jako před chvílí,

jen směrem jiným ženeš se.

 

Já zasněně,koukám se na tebe,

jako bys stál na scéně, oblohy za polojasna.

Ruce do kříže.V očích nám právě další hvězda zhasla.

Očka podobající se kdysi zářivým kometám,

s přibývajícímy lety pomaličku budou se zhasínat.

 

Dnes však energický pohled štěstí,

jó

já rozplývám se na rozcestí. 

---