Pocity aneb Malá zmrzlá víla

Nemá to žádnou uměleckou hodnotu. Jsou to prostě jenom pocity...

Lampy září do tmy

jak jantarový kočičí oči

a na stromě sedí spousta malejch amorků

Chodim kolem něho každej den

s nadějí

ale asi jim došly šípy nebo co

protože cigaretu si musim vždycky stejně připalovat sama

 

A vlastně vůbec nejsem lucky

mohla bych žalovat tabákovej průmysl

a kdybych žila v Americe

možná by mi to dokonce vyšlo

 

Ten malej potok je jak kluziště

vidim na něm děti v bruslích

jak z pohlednice od Lady

i když tam vlastně žádný nejsou

 

Možná jsem tak trochu blázen

po pravdě

ani by mě to moc nepřekvapilo

 

Asi bych měla mít vánoční náladu

ale všechno je mi tak nějak ukradený

jako celej rok

Moje malá letargie

 

Už jsem si na to tak zvykla

že by mě nejspíš rozhodilo

kdyby to bylo jinak

 

Potkávám lidi co se usmívaj

a přemýšlím

jakej k tomu můžou mít důvod

Možná jim jen ztuhly tváře z tý zimy

 

A možná by to bylo přinejmenším zajímavý

bejt zase jednou šťastná

stálo by to za zkoušku

Zkřehlýma prstama si zapálím

třeba to tentokrát vyjde...

---