V jakém to žijeme světě?

(úvaha - kritika současného světa)

Často přemýšlím o dnešním bláznivém světě. Jsme obklopeni tolika nástrahami života, že je div, že ještě nenastal soudný den. Mnoho lidí si však nic neuvědomuje, a tak mladí žijí ve sladké nevědomosti a starší - ti kteří něco již pochytili - odevzdaně svůj zbytek vyměřeného času vyplní stereotypem. Náš svět se řídí stále stejnými principy již od svého počátku. Jediné co se mění, je rafinovanost a stále dokonalejší způsob, jak lidé ničí své životní prostředí a sebe navzájem. Ptáte se proč tak pesimisticky? Nuže projděme si argumenty.

   Jakmile člověk objevil nástroj, použil jej k zabíjení svých bližních. Jakmile získal dar řeči, objevil také lež. Toto jsou dvě hlavní „přednosti“ inteligence, kterými člověk dobyl a přetvořil svět. Motivem mu byla touha po bohatství a jeho prostřednictvím získání moci nad druhými.

Celým vývojem lidstva se jako červená nit táhne válka. Vládnoucí národy nalézají stále dokonalejší způsob zabíjení. Každá další válka sebou přinesla novou techniku a nové zbraně. Říkáte že je to vývoj? Ano, ale k čemu? K čemu jsme dospěli? K čemu nás přivedl princip meče a lži? A kde to skončí?

   Řekněme si tedy k čemu jsme dospěli.

V současné době se miska vah přiklonila k tzv. demokracii. Co je to demokracie? Slovník uvádí, že je to „vláda lidu“. Je to opravdu tak?

   Za kolébku a vzor demokracie se považuje Amerika – Spojené státy americké. Na jakém principu se tam žije?

   Náš pohled ze strany občanů žijících dlouhá léta v socialismu je zcela jasný. Vývoj dospěl do podoby, kdy vše ovládají média, která řídí náš veškerý život. Týká se to jak vládnoucí moci lidí, tak vládnoucí moci zlata – nyní papírového.

   Vlády, jež se dostanou k moci tzv. svobodnými volbami - kdy jsou politici prezentováni coby vzor laskavosti, upřímnosti, čestnosti, rozhodnosti a jiných dobrých vlastností - využívají televizi. Nejmocnější médium ze všech. Televize řídí vše. To, koho zvolí občané do vlády (prezentace politiků), to co lidé konzumují (reklama na potraviny) i to čím se baví a jak žijí (filmy).

Reklama je mocným nástrojem obchodníků, kteří takto přesvědčují diváky o nejlepší kvalitě svého zboží.

Amerika je továrnou na filmy. Co je to film?

Jsou to smyšlené příběhy, prezentující hrdiny a jejich příběh. Vláda přišla na ohromující věc. Lidé tomu věří! Své hrdiny zbožňují a chtějí být jako oni. Občané podvědomě přizpůsobují svůj styl života a žebříček hodnot tomu, co vidí ve filmech. Herci jsou vynášení do nebes a zahrnuti bohatstvím tím větším, čím dokonaleji byl vyroben film. Proč? Lidé vidí své hrdiny tak, jak byli prezentováni na plátně. Nevidí jen člověka, jenž dokonale splnil svůj úkol a sehrál danou roli. Přesvědčil je svým výkonem. Někdy i sami herci uvěří, že jsou těmi hrdiny, jež představují.

Do každého filmového díla byl tedy vládními nástroji kontroly ukryt odkaz podporující a upevňující jejich moc. Ten je stále stejný.

-            Amerika je silná a mocná;

-           američtí politici jsou moudří, laskaví a čestní;

-           američtí vojáci jsou moudří, laskaví, hrdinní, čestní a neporazitelní;

-           američtí policisté jsou moudří, laskaví, hrdinní, čestní a neporazitelní;

-      americká spravedlnost vždy zvítězí

-           obyčejní lidé jsou moudří, laskaví, hrdinní a (mají být) čestní.

Proč mají být čestní? *) (Vysvětlím  dále ).

Nepřátelé režimu a vlády, oplývají vlastnostmi z opačného - záporného spektra.Ti vždy v příbězích prohrají. Nezřídka se ve filmu překvapivě dozvíme, že zločinec tajně pomáhá spravedlnosti a pátrá po jiných lupičích (viz seriál "Uprchlík"; Lorenzo Lamaz). Někdy se také objeví film, kde neplatí výše zmíněná pravidla. Pak ovšem nastupuje pravidlo, že demokratická spravedlnost nakonec vždy zvítězí. Kéž by to tak bylo. Skutečnost je bohužel poněkud jiná. Svědčí o tom například obnovené případy amerických "zločinců" (většinou barevných) s dlouholetými tresty za znásilnění, vraždy, aj. násilné činy. Důkazy byly znovu prozkoumány za použití nejnovějších poznatků z genetiky a spravedlnost prohrála. Tito lidé přišli ve vězení o půlku života. Kdo jim vrátí čas? Která spravedlnost?Přestože záporní hrdinové na plátně většinou prohrávají, někteří mladí lidé si je vezmou za vzor a pak to často končí tragedií. Příkladů ze života v Americe je spousta.

- dva školáci postříleli své barevné spolužáky a pak spáchali sebevraždu.    

- muž, ukrytý v kufru auta, odstřeloval na dálku náhodné chodce

- v nemocnici explodovala nastražená bomba atd., atd.

     Co přinesla demokracie nám, občanům české republiky?

    Začalo to po revoluci 1989, kdy po dlouholetém socialismu, přišlo rané stadium kapitalismu. Otevřely se hranice, trhy, věznice a srdce občanů. Místo idealistické vize rovnosti, přišla „svoboda“ a s ní staronový princip přežití, fungující tisíce let. V bývalém režimu téměř upadl v zapomnění. MOC!!! a PENÍZE!!!  Ano, je to synonymum úspěchu v tomto světě. Jmění, které vyjadřuje postavení jedince ve společnosti. K získání majetku je člověk nucen vynaložit značné úsilí, vyžadující celou řadu povahových vlastností. Kdo je nemá od narození, musí je v sobě vypěstovat. Tyto schopnosti se dědí z generace na generaci, z otce na syna, z matky na dceru. Je to známá agresivita a lež. Komunismus nit přerušil. Lidé zapomněli. Život plynul poklidně. Stačilo jen splnit svou povinnost, jít každý všední den do práce, kterou měl povinně každý a kde zaměstnavatel byl stát.

     Pak přišlo revoluční probuzení. Objevili se žraloci ze západu a z vězení. Moře, skládající se pouze z malých rybek, se pro ně stalo rájem. Spekulativní zakládání nových bank, spořitelen a fondů a jejich následné krachy, vzalo lidem celoživotní úspory. Spekulativní privatizace podniků a jejich následné vytunelování, vzalo lidem práci. Nový vůdce, jenž vyšel z vězení, nenaplnil své sliby o brzkém blahobytu.

„Láska a pravda zvítězí!“ zapomněl  však dodat, že jen v jeho případě - vzal si ženu, kterou miloval a majetek i s úroky, který kdysi patřil jeho rodu.

Politici ukázali lidem, že lhaní je nejvýše ceněným uměním. Jako houby po dešti vyrostly nová Kasina, sázkové kanceláře a herny. Kapitolou samou o sobě jsou výherními automaty, slibující zoufalým lidem závratné výhry. Vyrobeny na základě nejnovějších poznatků z výzkumu lidského mozku, připravují člověka o rozum. Harmonická souhra světel a hlasitých, rafinovaných zvuků v souvislosti s občasnou výhrou, vyvolává v centru libosti lidské mysli sladké pocity. Jako droga. Je to droga. Nedá to člověku spát. Náchylní jsou zvláště lidé a národnosti, jenž trpěli v minulosti i nyní. Např. vietnamci, trpící neustále válečnými konflikty a žijící nyní v cizím, nepřátelském prostředí. Zvláště pak romové - po staletí pronásledovaní a úpící v rasistickém světě. Mezi bílými se oběťmi stávají nezaměstnaní, bezdomovci, osamělé matky s dětmi a důchodci. 

Mnozí podlehli, toužící po pocitu stěstí a naplňujíce známé rčení, „tonoucí se stébla chytá“, sedli na lep vychytralým podnikatelům. Přišli o všechno a stali se závislými na této droze. Státní úředníci si plní kapsy úplatky majitelů heren.

V české republice je více hazardních podniků, než v celé evropě dohromady.

Rodiny se rozpadly, věznice se opět naplnily a hřbitovy se rozrostly o hroby sebevrahů. Porodnost nebezpečně poklesla.

   Jaký je tedy princip existence našeho světa? Agresivita a lež? Opravdu? Nevěříte předchozím řádkům?

   Na známé světové univerzitě byl nedávno proveden průzkum, v jakých profesích se uplatňují nejlepší lháři.

Kdo by asi tak mohl být nejmocnější lhář?

Výsledky byly šokující a vynesly pravdu na povrch.

3. místo: obchodníci – vychvalují své zboží do nebes - ti nejlepší lháři jsou také nejbohatší

2. místo: herci           – snaží  se svou roli zahrát přesvědčivě – ti nejlepší lháři jsou pak nejbohatší a nejoblíbenější       

1. místo: politici        – dokáží před milióny diváků lhát tak rafinovaně, že nikdo nic nepozná a ještě přitom vypadají jako spasitelé lidstva – ten nejlepší lhář je také prezidentem vlády 

Je naprosto běžné, že si tito nejlepší profesionální lháři navzájem vyměňují posty. Např. R. Reagan - herec a prezident; A. Schwarzeneger - herec a senátor; V. Havel - dramatik a prezident; M. Kňažko - herec a ministr; M. Ollbrightová - ta se dokonce stala úspěšnou herečkou již v dětství (je obtížné naučit se dobře lhát již tak brzy) a její nedávná vysoká pozice ve vládě USA tomu odpovídá - ministryně zahraniční.

Většina politiků a herců jsou také dobří obchodníci (se svou popularitou). 

*) Princip ovšem spočívá v tom, přesvědčit ostatní, že lež je špatná a udržovat si tak odstup konkurence. Nechat lidi v nevědomosti a s malou schopností lhát také nástrojům moci, tj. policii, úředníkům a soudům. Jedině tak si nejmocnější lháři zajistí své pozice.

Ostatní lidé zastávají méně důležitá a méně vynášející místa ve společnosti. Vždy však v závislosti na své schopnosti lhát a přesvědčit ostatní o své poctivosti, moudrosti a pravdomluvnosti.

   Je to chmurná perspektiva? Co pak zbývá nám, obyčejným lidem, kteří jsme poznali pravdu?

  Ještě máme něco, pro co stojí žít a nelze si to vylhat ani koupit.

LÁSKA! = víra, naděje a spokojenost.

Láska je všemocná, povznášející a opojná. Existuje ve všech podobách. Láskou k bohu počínajíc, přes lásku ke svým blízkým a láskou k přírodě konče. Činí svět krásnějším a snesitelnějším. Dává nám smysl našeho života v tomto světě. Řídí se jen božími zákony a pohrdá lidskou malostí. Pravou láskou jsou obdařeni jen čisté duše, nezkažené mocenským principem.

Tito lidé neoplývají majetky ani mocí.

Přesto jsou nejbohatší ze všech a jako jediní budou vzkříšeni při konečném božím zúčtování.         

Za to stojí žít...