Minulost

Kdysi tomu tak bylo...
Líbal jsem tě všude, kde jsem jen mohl...
Ted už tě líbají jiní...
Chybíš mi, bojím se Ti říct...
Když opovrhla jsi mou láskou...
Hledala cosi jiného...
Ale i tak je otázkou...
Jestli jsem nemohl udělat více...
Vždyt jsme se měli tak rádi...

Bylas krásná jako orchidej, škoda nepřivonět,

Avšak tvá vůně zmámila příliš mnoho mužů najednou.

Jako horská řeka, jsi omílala oblázky,

vždyt jsi chtěla víc, než jsi mohla mít.

A potom kus naší lásky, začal odumírat a hnít.

Není možné v tomto vztahu,

žít štastně, nemít obavu,

O tebe a o tvé tělo.O tvé rty a tvou touhu

Co už schovat neumělo pod šaty a pod ramínka,

Problémy tu řeším v louhu, a tobě se v klidu spinká,

Stavy jimiž procházím se nezdají, mě ničí a žerou

Bez milosti, proč nemůžu dát sbohem, minulosti?

Někdy na tebe myslím...
Už né tak často jako dřív...
A snad i ty vzpomeneš si někdy na mě...
Možná se zase setkáme...
Ikdyž to nebude tak pohádkové jako poprvé...
Snad zvládnu říct jak mi chybíš...
Nezapomenu na tebe nikdy...
Jako už nikdy nenajdu cestu k tobě zpátky...