Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAndělé, zlatíčka
25. 12. 2004
2
0
1924
Autor
Margax
„Andílku můj
Neodcházej
Nech mi tu ještě světýlko
Andílku hlídej mě
Já bojím se malinko
Andílku nemrač se
Já vím že je to těžké
Andílku bojím se
To v rohu není hezké
Andílku posviť mi
V rohu se něco hýbe
Andílku, zlatíčko…“
Očička blýskají se
Slzičky kapou
Dušička malinká
Dech sotva lapou
„Nejsem slepej“
řekl anděl a otočil se vzad
„Posviť si sama a kurva…
Neotravuj mě pořád!“
Nemohl jsem se ubránit úsměvu (tak přece jen mi občas něco udělá radost). Ta je jak vyšitá!!!
teda!!ten konec mě praštil do oka, chytnoul za víčko a 2krát se mnou mrsknul o stůl :-)) je to dobrý!!! :-) *
znelo to jako rikanka pro deti pred spanim... ale nejak se to ke konci zvrhlo :o)
ale proc by ne, kacer skrblik taky neni dycky slusnej :o)))