Ta vůně

 

Ta vůně

Den se zdá celý zvláštní být,

čím jen to je,

čím jen to může být.

Snad ta vůně to je.

Ta vůně z dálky přichází,

je to její vůně.

Horkost krvi přináší,

je to dálky vůně.

Vůně nespoutaných her

ve víru snů,

dalekých cest,

vysněných dnů.

Vůně cest na koni,

synu hor a lesů,

pastvin a tůní,

seschlých listů plesů.

Den se zdá být tak jiným,

tak čím to je.

Zde přítelem pravým

celá družina ti je.

„Pojď s námi

v dáli cest,

pojď s námi

seznat svět.“

Vydáš se s nimi

v dáli hor i plání,

v dáli vod i pouští,

k východu i na západ.

To ta vůně z dálky

přichází v život tvůj,

chce jej změnit,dovolíš?

Navždy změnit.

Nech se vést větrem

prašných cest,

pij z řek západu

sluncem jiskrných.

Naplň srdce své

vůní dálky,

by zpravilo všem,

co se v ní skrývá.

Tak jdi s ní,

není čas se ohlížet.

Povede tě tam,

kde se zbíhají cesty.

Ty díváš z okna

a sníš o obrácené

straně hor.

Půjdeš s ní?

Ruku ti dává,

jen jdi,

duše tvá vzplane

dálky vůní...

---