Zklamaná

pravda

Jiko: 100%tnost mě nezajímá. Nejsem perfecionalista. Spokojím se stakřkashodností, dokonce i s podobností. J: no někdy nám droběj po koberci i jiní... jde jen o náš vztah k vysavači :-)))

Merle, nesouhlasim, ze nam nekdy drobej po koberci i jiní, to neni pravda! Kazdy si vsechno nadrobil sam, v dusledku cehoz na svete vladne naprosta, stoprocentni spravedlivost podle zakonu 'akce vyvolava reakci'.

Kateří: ne všechny věci závisí na nás a na našich činech... jsou věci mimo naše síly, mimo naše vědění. A ty nám dokážou pěkně nadrobit...

Hm hm hm.

Kateří: to se pleteš, člověk může bejt někdy to, a někdy ono (sice těžko obojí zároveň) ale i tak ti z toho vychází celá škála možností... Jiko: ale můžeš vstoupit do hodně podobný řeky

Hm. Budu o tom premyslet.

Merle to sem tím myslel, jen že to nebude na 100% ta samá

Tak si to v životě sami modelujeme a tvoříme a co si nadrobíme, to si taky sníme.

J: je tak dál :-)) Kateří: můžeš na sobě pracovat jak chceš, mistrem světa ve skoku o tyči už se nestaneš... ale můžeš se stát dobrým skokanem, a o to jde.

Myslim, ze clovek budto nesobecky a chapavy je nebo neni, nemyslim, ze by bylo neco mezi tim...

Kateřino: když se něco pokazí, už nikdy to nenapravíš na 100% "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"

JiKo: mam svoje pochyby... (to co jsem napsala vubec neprotireci tomu, co jsi napsal ty)

Díky, Merle. Učím se stále. Být nesobecká, odpouštět...

Merle, pokud to jde?? To jde prece vzdycky!!! Jenom to chce jeste vic prace na sobe samem :-))

J: některý věci, který ztratíš už znova nezískáš (nevinost, plná důvěra), ale můžeš se jejich znovuvlastnictví dost přiblížit. Ale jak už to tak chodí, nic dobrýho není levný. V tomhle případě je cenou spousta práce na sobě samém... Důležité je chápat a odpouštět... pokud to jde.

Když se lidi snaží, jde to... bolí to, ale jde to.

Tak tohle jsem jednou zazila na vlastni kuzi (jenom o tom neumim napsat basnicku, tak jsem na to radsi honem zapomela a vrhla se do novych zitrku) *

...

J: ta naděje mi to trochu nějak kazí (ten poslední verš..) kateřina: Tvoje formulace "do nových zítřků" ve mne vzbuzuje představy s rudými prapory a projevy o pětiletce:)))...nic osobního, spíš mne to pobavilo...

Mrtvá...

Něco jsem ztratila...

Život nemá tlačítko BACK/ZPĚT jako internetový prohížeč ... BTW: jak tvrdím já naděje umírá poslední tak je li mrtva ona, jsi mrtva i ty ... ale to se jistě mýlím ..