Jarní

po dešti bum prásk hlava křupla o zem kaluž krve velká jako malý bazén to jsem teda blázen pomyslela si paní Vorlová a vyndala párátko z úst jediným zaklepáním sklepla všechny vypárané zuby popadla své nákupní tašky a ten květák a šla se pochlubit domů starej Vorel dodá k tomu: to se tak na jaře stává kluci vymetou kdejakou díru a tenhle zrovna strčil hlavu do okapu já to chápu ochlupená Vorlová povídá: ty, starej hádej co ti miláček k jídlu dneska dá? Květákovej mozeček vždyť je Jaro!

---