Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sefor myself
02. 11. 2004
0
0
970
Autor
Riaaa
Drž hubu
nechci tě poslouchat
Tvoje poraženecký řeči o tom co by mělo se stát
jsi tak slabá a bojácná
couváš před nataženou dlaní
Přestaň brečet
a utři si rozmazanej ksicht
Copak nevíš že všechno je jinak?
Všechno a vždycky jinak
než v růžových snech
Přehlídla jsi že už jsme v realitě
zahoď okvětní lístky na očích
a nemysli jenom na sebe
Naším posláním bývalo přátelství
naší cestou naslouchání
a ty se zapomeneš v něčích očích
a mně i tobě plány zhatíš
Byly jsme jednou bytostí
která mívala dva různé stavy
a pak potkalas jeho a zbláznila se
a vystoupila z mojí hlavy
protivná nesmělá Riono
nemám ráda tvoje měkké city
prosvítáš mnou
ale umřela bych kdybych byla co ty
a ty umíráš odsouzena k depkám a záhubě
ty se svým růžovým sněním
a život ti ho zboří
jako jiným... jako mně
Život je moc tvrdej na to abys ho krájela na kousky
a dobře víš
že co tě nezabije to tě znásilní
tak neulítávej v cizích rukách
neudrží tě - každý tě pustí...jednou
úchylná Riono
nejsi běžnou bytostí
nejsi jen tak schizofrenní
jsi sbírka divnejch zvyků
Proč se díváš na vlastní krev
Proč sníš o touze v řetězech
Proč spočíváš v bolesti
co stravuje ti duši i tělo?
Uhýbáš před doteky
utíkáš vě strachu a touze
po nocích pláčeš v chladných ulicích
Uhýbáš a utíkáš
a nevěříš a stašně chceš
nemáš ideály
všechny puknou jako bublinky
nikomu nedáš prostor k žití?
nikomu nenecháš slova a věty?
nikoho nenecháš svobodně dýchat?
Sama se toho bojíš
a uhýbáš a utíkáš
tak si uvědom nesmělá Riono
nejsi sama na světě, nejsi
nechci tě poslouchat
Tvoje poraženecký řeči o tom co by mělo se stát
jsi tak slabá a bojácná
couváš před nataženou dlaní
Přestaň brečet
a utři si rozmazanej ksicht
Copak nevíš že všechno je jinak?
Všechno a vždycky jinak
než v růžových snech
Přehlídla jsi že už jsme v realitě
zahoď okvětní lístky na očích
a nemysli jenom na sebe
Naším posláním bývalo přátelství
naší cestou naslouchání
a ty se zapomeneš v něčích očích
a mně i tobě plány zhatíš
Byly jsme jednou bytostí
která mívala dva různé stavy
a pak potkalas jeho a zbláznila se
a vystoupila z mojí hlavy
protivná nesmělá Riono
nemám ráda tvoje měkké city
prosvítáš mnou
ale umřela bych kdybych byla co ty
a ty umíráš odsouzena k depkám a záhubě
ty se svým růžovým sněním
a život ti ho zboří
jako jiným... jako mně
Život je moc tvrdej na to abys ho krájela na kousky
a dobře víš
že co tě nezabije to tě znásilní
tak neulítávej v cizích rukách
neudrží tě - každý tě pustí...jednou
úchylná Riono
nejsi běžnou bytostí
nejsi jen tak schizofrenní
jsi sbírka divnejch zvyků
Proč se díváš na vlastní krev
Proč sníš o touze v řetězech
Proč spočíváš v bolesti
co stravuje ti duši i tělo?
Uhýbáš před doteky
utíkáš vě strachu a touze
po nocích pláčeš v chladných ulicích
Uhýbáš a utíkáš
a nevěříš a stašně chceš
nemáš ideály
všechny puknou jako bublinky
nikomu nedáš prostor k žití?
nikomu nenecháš slova a věty?
nikoho nenecháš svobodně dýchat?
Sama se toho bojíš
a uhýbáš a utíkáš
tak si uvědom nesmělá Riono
nejsi sama na světě, nejsi