Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ZPRÁVA

02. 01. 2005
0
0
954
Autor
Riaaa

(2.1.2005 06:32)


 


Myšlenky mi proudí - ti co ví je přečetli už dávno
I to co se neřeklo a co jen v duši stojí psáno
Lži anebo víra - co mou duši v rukách svírá?

Už jsem příliš hluboko, tak hledám odpovědi v sobě
Jsem na dosah svého snu a nebo spíše nohou v hrobě?
Utíkala jsem a teď už nechci, kde je moje víra?

kéž to světlo nezhasíná...

Teď se ptám, kdo podrží mě za ruku, až padne stín
Erotickej sen, z něhož se probudím a nevidím -

Ať Tvoje světlo nezhasíná!

Při kom stojí naše hvězdy, co je mezi nimi psáno?
Odkud kupujete štěstí, není ještě vyprodáno?
Třeba je sen skutečností, snad se stalo, co jsem chtěla...

Růže mezi trním rostou - nebo se mi jenom zdály.
End Of Old Life. Tlustý čáry, otáčím list, změkly skály
Bohové se smějí... splynou duše nebo jenom těla?

Už jsem příliš hluboko a nechci zpátky, dny mi lhaly
Jen noc měla pravdu, tenkrát jsme ji dobře poslouchali
Utíkala jsem a teď už nechci, nebo bych snad měla?

Teď se ptám, kdo podrží mě za ruku, až padne stín
Eso v lásce nevidím - a jen doufám, že Tvoje světlo nezhasíná


Milujeme vás a pomáháme vám - Vesmírní lidé - že ty seš jeden z nich?!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru