Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBitva
24. 01. 2005
2
0
1788
Autor
Azathe
Fialová oblaka nad stínem dnešní krutosti
Zhmotnila se na bojišti.
Vřavou lítých bojů,
Propletla vlasy z malicherných bodláků…
Tichým,
(zcela tichoučkým!)
Hlasem,
Obrátila osudy,
Jako Viselce v kartách cikánky…
Políbila ocel
A kosila nás,
Jako plevel.
Toužebně vzdychala,
Když horká krev zacákala zemi!
Když prosákla se o den později,
Dělala si dobře o naše zbraně!
Bylo časné ráno a hluboká noc,
My hleděli jsme do hvězdince,
Otroci smutku
Všeobecného veselí,
Políbily jsme si nohy,
Nenávratně,
Stala ze z nás
Zem.
Zoroaster: Dnešní nebylo myšleno v období v němž žijeme, ale v "dnešním dnu" té básně. Jen pro info :o) Jinak díky.
Vampirezza
25. 01. 2005
biva.. hezky jsi jí popsala.. krvelačná.. nenechá nic tak jak bylo.. ani životy.. ani jejich průběh.. nic.. a mluvíš o ní jako o osobě..:o) krásné .. :o) tipek
Jsem ráda, že Tě tu zase vidím.. :o)