Umbra Pullus Moria

Umbra Pullus Moria

(Temný anděl smrti)

Muž,snad anděl snil.

Procházel se mírnými kroky,

zahalen černou kápí a snil.

Snil o tom, jak vrátit zpět staré roky.

Ten anděl,snad muž chtěl.

Toužil po vlastní spáse,

kterou si sám nemůže dát a chtěl.

Chtěl vzdát hold Zemi, i její kráse.

Anděl, a už ne tak muž, byl.

Chodil mezi námi jak bez duše,

Snad ani žádnou neměl, ale byl.

Byl s námi ve chvílích smutku, když vadly růže.

Anděl. Již zřetelný anděl noci hrál.

Jeho píseň temna byla tichá,

tichá a tmavá, jak smutek, pro který hrál.

Hrál o lidech, jak je zničí vlastní pýcha.

Byl to černý anděl, anděl smrti.

Plakal černé slzy, snad perly.

Perly, kterými podplatí, pak drtí.

Drtí sny, chtíč, bytí i hry.Hry smrti.