Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Les zapomnění

08. 11. 2000
0
0
2337
Autor
Vcela

Tahle je tak trochu věnovaná památce zesnulých. Trochu pozdě,ale přece!

Procházím rozlehlým bludištěm kamenných náhrobků a uren dokola je stále mech obrůstá a z trávy ční kříže ven Upadají ve věčné zapomnění jména v kameni zlatě vyrytá dávno oprýskaly a zavál je prach jen měsíc jim svou záři dá Tváře andělů chladně shlíží dolů nehybné a vytesané z mramoru trnová korunka na hlavě Krista jeho poslední pohled míří nahoru Břečťan ukrývá svá tajemství vstřebal slzy,které nevyschnou ponuře blikají na hrobech svíčky a vločky sněhu se snáší tmou Zde skončí jednou všechny cesty přání a touhy nedojdou už naplnění ztracené duše tady navěky bloudí a sní svůj sen v lese zapomnění
evelína
19. 11. 2000
Dát tip
Aha takže jsem nepotěšila...Já to myslela dobře:-)

Vcela
11. 11. 2000
Dát tip
pro evelínu:u Dokoláče bys měla mít mojí odpověď

evelína
08. 11. 2000
Dát tip
já ti nějak nevím..Tak předně nemám ráda hřbitovy,možná mají svoje kouzlo...no zkrátka nevím. Ale rým za každou cenu,mi taky nesedí..např.:uren-kříže ven,vyrytá-záři dá...tahá to za uši... Vážně nevím, ale zkus nad tím víc popřemýšlet... A taky mě neber moc vážně..nejsem žádný kritik:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru