Jeden večer s Adrianou

Křičeli jsme na okolní stromy,

povzbuzeni lahví s levným vínem.

To víno někdo vypil

a my polekáni svým vlastním stínem,

křičeli jsme na okolní stromy:

"Adriano promiň!"

 

Ta slova v bibli nenajdeš,

nás od nebe dělí milióny mříží

a my je naivně pilovali.

Ježíš se na nás díval přibit na rezavém kříži,

lidé mu ruce ulámali.

 

Byl přibit vysoko

až někde v nebi,

ta kaple fakt sahala nad mraky.

Lidé se u ní zastavili

a spatřovali zázraky.

Pak nechali tam láhev od levného vína,

kterým to všechno oslavili.

 

Jsou lidé, kteří věří v boha,

klidně jim ukážu kapli na křižovatce tří směrů,

každej dá láhev vína a já to beru.

Uvidí Krista na rezavym kříži

a jenom prach a špína

jsou stavitelé oněch mříží.........

---