Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMaličkosti
Autor
Tomáš_Pavel
Zelené oči
Je zmije.
-.
Podívej se jí do očí, uvidíš hada.
Zmije?
Zraní tě hluboko a smrtelně.
-.
Kličkuj, ale neukazuj záda,
nebo na ni vezmi hůl,
na hada.
S láskou jako s medem,
sejdeš tiše, bolestivě
jejím jedem.
Vstaňte,
lidé dobré vůle,
nechme toho váhání!
Půldevátá odbíjí,
jdou poděkovat pánu bohu,
za to brzké vstávání.
---------------------------------------------
Ve stinné hloubi ohně hoří,
šlechtěná ocel do hrudí se boří,
sladce už ruce nebudou moct lhát.
„Krutý světe, nech básníka psát!“
Hřejivé paprsky do očí bodají,
v korunách hněvivě vlaštovky volají,
slunce neúprosně, zlatý kat.
„Krutý světe, nech básníka spát!“
---------------------------------------------
Lži a chvásty,
poslání i hlasy,
pravdomylné žvásty,
plné smrtné krásy,
o tom co lidem bůh svěří.
Ti pak umírají,
za to, jak svůj svět si měří,
za to, v co srdcem věří.
Má mě ráda ona?…
Máš ráda mne i ty?…
Oblaka kol slunce,
veršované věty,
světy plné něhy,
srdce a kol sněhy,
Tebou voní květy.