Terka

Od úterka do úterka

v hlavě leží mi jen Terka.

Když jdu večer znaven k Terce

hlavu jí v klín položit,

namasíruje mi bérce,

na druhý den jsem zas fit.

Vedle ní rád usínám

při poslechu večerky.

Co bych si jen počal sám

bez té mojí Veverky.

Když život se mnou zametá,

že lítám jako pápěrky,

má existence prokletá

podporu má u Terky.

Na parketě když se točím

jako káča v bolérku -

podléhám těm svůdným očím

při pohledu na Terku.

      Když potřebuju politovat

svoji   duši  

                 - chuděrku,

opět  tuším

               kam mám spěchat -

zase jenom pro Terku.

Když zasažen jsem ranou moru

bez bezpečné opěrky.

Kde mám žádat o podporu?

Zase jenom u Terky.

Když pozoruju na rybníce

ladný pohyb vodoměrky,

tak v něm vidím stále více

ladný pohyb mojí Terky.

Od neděle do něděle,

od úterka do úterka,

cítím se být šťasten v cele,

kde ze všech stran je jenom Terka.