Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChtíč
01. 02. 2005
0
0
1550
Autor
Pheobe
Svou ruku na mou dej
polibkem vroucím srdce otvírej
bříško moje pohlaď
polibkem něžným ho obdař
líbej celé moje tělo
aby blahem v lásce se utápělo
no dyk vono tě to napadlo.. .)) ta malá úprava nestojí za řeč :)) důležitej je základ..
moc se mi líbí jak si to předělal Beane fakt supr....:))) akorát škoda že to nenapadlo mě :)
Realita je jediné, co neustále nosíme při sobě...
Doufám, že mě potká spokojený život...
Nepotká... chodí jinama...
...schválně...
hajzl...
Pheobe, promiň, že Ti to tady zaneřaďuju...
Romale: yo yo realita je všelijaká.. každopádně si dej pozor..nevíš co tě může potkat .))
Bean: Promiň, ale to jsem celkem mimo...
Asi už jsem dlouho nebyl zamilovaný...
slovy klasika, kterému nerozumí jeho čtenáři : dyk de vo podstatu vjeci .))
dovolil sem si to fcukuletu malinko uparavi :))
Svou ruku na mou dej
víš lásko, že se nebráním
polibkem vroucím srdce otvírej
a zažeň na mé duši splín
bříško moje pohlaď
to horko zchlaď svou dlaní
polibkem něžným ho obdař
toužím po milování
líbej celé moje tělo
než shořím touhou celá
aby blahem v lásce se utápělo
dnes vážně jsem moc chtěla…