Horečka

Vrkoče stoupající mlhy s kopečky polárkové zmrzliny vidím pod víčky tvé touhy Kapky nikdy nekončících dešťů chladí bílé ruce a trhliny v kůře stromů tvoří kruhy hořící obruče životů ach ty mládí Most přes potok hustý jako ranní káva s rozvířeným lógrem je prohnilý a zpráchnivělý … slouží už léta bronzové hřeby má ostré a otok z mé nohy uniká Krví zpěnění jako vlny vřem vyjeme bolestí … jediná věta s úzkostí se zradou do nás proniká Kosmický jantar léčí v dešti je to malíř dotyků posílám mu třešňový květ v krůpějích krve a líku koupaný úsměv plný díků. Hlava mě třeští a obklad z něžných a třešňových polibků kolíbá moji horečku Vzpomínky dupou jako splašení koně na spánky A v o d o p á d jejich kopyt tříští se o tvá ňadra …Léčivá voda hladí mé ranky jsem raněný láskou

---