Letní chvilka

Na skalce v parku seděl člověk,

zahloubaně koukal na lidi kolem

a na stromy, na kterých bylo spousta zeleného listí.

Právě v ten okamžik,

mi to přišlo naprosto úžasný,

bez lidí, beze slov, bez zbytečných událostí.

Přišla jsem tam a posadila se taky,

nemusela jsem pronášet žádné zbytečné řeči,

jen jsem si sedla, položila víno, vytáhla papír

a začala to psát než se mi vytratí ten pocit.