Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Ale nejen to. Samozřejmě, že ne všichni lumpové byli právem potrestáni. Vždycky tu byli a nešlo proti nim bojovat.tvořila se tak vlastně dvě podsvětí. Jedno o sobě prohlašovalo, že je nevinné-je pouze trestající- a to druhé o sobě vědělo, jak na tom je. Přitom ani nelze říct, které z nich bylo silnější. Obě měla bojové vzdělání. Navíc, nejlepší školou je ulice. Jak čas chtěl, velmi brzo se slily v jedno. A bylo to tu zase. A učením bojových umění byly následky ještě horší. Všechna dobrá snaha byla obrácena proti lidstvu. Ani stěhování nepomohlo, těžko říct, proč vlna zasáhla celou Zemi. Lidé se ale ptali. Ptali se Mistra Machoty, žáka Mistra Zena, který již nebyl mezi živými. Neměl na ně čas. I přes dobrotu svého srdce nemohl přijmout ty, kdož nutně potřebovali jeho pomoc. Pod jeho rukami pomalu znovu ožívalo Taekwon-do. Skupina tří mužů- rytířů, žoldáků, se znovu připravovala v přítmí mistrovy tělocvičny na bitvu. Očekávali tu chvíli, ve které se v mžiku opět rozletí proti nepříteli. Aona nastala dříve, než by si kdo pomyslel. Zlo se tehdy vystupňovalo do neúnosnosti. Parta opilých lumpů tehdy začala dělat problémy v taneční škole. Obtěžovala dívky a rozbíjela veškeré zařízení v baru. Ano, nic se proti tomu tenkrát neudělalo, ale hned příští lekci se v rohu místnosti objevili také tři nenápadní mladíci. Nikoho si moc nevšímali, ani v baru si nic nekoupili. Vlastně tam byla ještě jedna nezvyklá osoba- a to sám Mistr Machota. Ale jak byli rodiče klidní z Mistra byli nervózní z těch tří v rohu, o nichž si mysleli, že patří k lumpům. Divili se také, že i přes jejich přítomnost je Mistr Machota jeko vždy klidný. Od minulého incidentu vypadal sál poloprázdný - ale bylo to mnohem horší. Na parketu tančilo pouze pět ustrašených dvojic, jimž neúměrně odpovídal počet doprovodu. Rodiče si s sebou vzali i ostatní příbuzné, aby se lépe ubránili očekávanému útoku. Přitom se stále nenápadně ohlíželi po oněch třech osobách zahalených v černém. Co se nedalo ale zahlédnout byla nervozita umně schovaná pod pokerovými obličeji a tmavým oblečením. Celé roky potu a dřiny byli za nimi teď schovány. A na těch rocích a na jejich připravenosti nyní zavisel osud mnoha nevinných lidí. Však také během tréninku téměř přestali komunikovat s okloním světem a veškeré jejich a veškeré jejich umění komunikace a navazování kontaktů teď zamrzlo na mrtvém bodě. Celé město bylo jejich a mělo by jim být za to vděčné. Taneční lekce se blížila ke konci. Čím méně minut zbývalo do ukončení taneční hodiny, tím méně byli účastníci i přihlížející nervózní. Najednou však(asi 15 minut před koncem), do sálu vtrhla skupinka tak deseti mužů s lahvemi vína v rukou a shalasným řevem. Hned se hrnuli na taneční parket a nemístnými poznámkami uráželi dívky. Nestačili však udělat ani pět kroků.
Písmák