Svítání bez Tebe

Země jak já se bolestí zmítá
když vychází slunce a posté už svítá
ty opouštíš teplo mé postele
mlčíš jak kdybys byl v kostele
a ve vzduchu-dlouho jak letící peří
nese se prásknutí zavřených dveří

 

Buď mojí vodou, vodou co teče

nebuď jak lev co utíká z klece

buď mojí vodou, vodou co běží
buď jako kočka co mi na klíně leží

Mám poslední šanci a beru si kord
a ačkoli nejsem rytíř a lord
rozdrtím v tobě ty kusy ledu
pro sebe - pro mě, tenhle boj svedu.
Ve studené zemi já nemůžu žít
a ze zamrzlé řeky neumím pít.

Buď mojí vodou, vodou co teče
nebuď jak zajíc co prchá z leče
buď mojí vodou, vodou co běží
buď jako kočka co mi na klíně leží

slunce už není a je jenom víra
víra co sílí a nikdy neumírá
že jednou slunce v úžasné záři
ukáže slzu i na Tvojí tváři
Pak budu vědět, pak bude mi dáno
že vedle mě zůstaneš pro další ráno.